Page 1

82

Chalídova maskulinní identita vychází z náboženství a společenských norem a  ty ovlivňují jeho motivace a  činy. Přes rezervovaný postoj, který vůči islámu zaujímá, sehrává v jeho životě a v životě jeho rodiny významnou roli. Dodržuje ramadán, vyhýbá se konzumaci alkoholu a světí významné muslimské svátky. Neřídí se ale rituálem pěti denních kultických modliteb. Svým konáním fakticky odmítá naplňovat jeden z pěti pilířů víry a své rozhodnutí příliš neskrývá. Někdy se ale přece jen nechá chytit do sítí pohybností: „Moje žena mi často vyčítá, že nejsem dobrý muslim, když nechodím s ostatními muži o pátečním poledni do mešity, ani se nemodlím. Někdy mám strach, že má pravdu, že vážně nejsem dobrý člověk.“ Svobodomyslná povaha, která se projevila i v jeho neochotě podřídit se zaměstnaneckým poměrům v Kasbah Tamadot, se promítá i do manifestace náboženského přesvědčení. Vyhýbáním se spočinutí v modlitbě Chalíd přehlíží pravidla společenského života, ale zároveň ještě nevstoupil do stadia, kdy by je dokázal plně ignorovat. Selektivní přístup k náboženským otázkám je pro Maročany včetně královské rodiny typický. Kromě ideologických otázek souvisejících s  manifestací víry se Chalíd i ostatní obyvatelé jeho vesnice potýká s každodenními událostmi, které souvisejí s přístupem k finančním zdrojům. V současné době dosahuje Chalídův příjem dostatečné výše k pokrytí rodinných potřeb. Dokonce po malých částkách spoří na zamýšlenou stavbu nového prostornějšího domu pro rodinu, která se do budoucna ještě rozroste. V případě Chalídova pracovního výpadku by se rodina musela zařídit jinak.

5.1 Stát a neziskový sektor Sociální podpora poskytovaná státem není dostupná a jednotlivci a nukleární rodiny bez finančních úspor jsou odkázáni na pomoc příslušníků širší rodiny. Školní vzdělání prvního stupně se nehradí a tím, že se odehrává v místě bydliště, rodina ušetří za školákovy obědy mimo domov. Na druhé straně musí zainvestovat do úhrady nákupu učebnic a dalších pomůcek. V případě potíží se rodina nemůže spoléhat na podporu nevládních organizací, neboť v oblasti podpory rodin ohrožených chudobou žádná organizace systematicky nepůsobí. Nestátní organizace operující v regionu jsou buď francouzské, nebo marocko-francouzské a zaměřují se na podporu vzdělávání (organizace Afoulki) nebo pomoc marginalizovaným skupinám v regionu – ženám a dětem (asociace Ennakhil). O jejich existenci a možnosti asistence Chalídova rodina neví, přičemž

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS241887


83

druhá jmenovaná by dokázala nabídnout finanční pomoc v případě výpadku příjmu. Obeznámenost s institucionalizovanou sítí pomoci je prakticky velmi nízká, přestože Chalíd se často pohybuje v  městském prostředí a je počítačově gramotný. Vizibilita neziskových organizací se v horských oblastech blíží nule a materiální pomoci se fyzickým osobám nedostává. V  případě úmrtí mužského člena rodiny vdova hospodaří s výnosem z prodeje plodin, pokud rodina vlastní zemědělskou půdu, nebo se stává závislou na částkách, které k ní doputují v rámci širší příbuzenské sítě, typicky od bratrů nebo rodičů. Rozvod manželství není mezi Berbery neznámou kategorií. Dochází k  němu zřídka (odhadem v 1–2 % případů). Rozvedené osoby se musejí vypořádat s odsouzením okolí. Ženy se uchylují i s dětmi do rodného domu a jsou zcela odkázány na dobrodiní otce, který převezme péči o ně. Pokud znovu vstupují do manželství, tak zpravidla s  protějškem se stejnou zkušeností rozpadu původního manželství. Svobodné matky a osamělé ženy mají větší šanci získat pomoc od jedné z neziskových organizací zaměřující se na pomoc ohroženým skupinám, pokud se ale o jejich existenci dozvědí. Vlastnická práva k  pozemkům jsou v  lokalitě často neformalizovaná. Neexistují o  nich zápisy v  katastrálních knihách a  přetrvávají na bázi zvykového práva. Faktický vlastník s nimi může nakládat jen obtížně. Tamní zákony upravují dědické řízení ve prospěch mužů v poměru dva ku jedné. Stát selhává v  zajištění přístupu k  programům na zmírňování chudoby i  v  implementaci sociálně-ochranných schémat. Hlavní politický proud univerzalismu nebere v potaz etnické konstitutivní faktory. Přes existenci legislativních opatření a podporu programů na prevenci chudoby, většina z  nich je navržena v  zájmu jedné konkrétní komunity – etnických Arabů, neboť veškerá jednání a  informace jsou dostupné pouze v  arabštině a  francouzštině, což znevýhodňuje etnické Berbery už při jednání s příslušnými institucemi. Zdrojem komplikovaného přístupu Berberů k  vládním agendám nemusí být tedy jen situace uvnitř domácnosti, ale i slabší vyjednávací pozice vůči státu v porovnání s jejich arabskými protějšky. Podílí se na něm i  jazyková bariéra a  nízká míra participace na vládní úrovni, stejně tak jako nízká míra reprezentace ve státních a místních neziskových strukturách. Berbeři žijící na venkově pociťují svou sociální a ekonomickou situaci jako determinující faktor, který funguje jako překážka ke spravedlivému a  rovnému zacházení v porovnání s obyvateli měst. Osoby jako Chalíd – ekonomicky aktivní mladý muž, jehož rodina vlastní část jabloňového sadu a pole pro pěstování zeleniny –, přivádějí do své domácnosti finanční zdroje, které jeho rodinu činí jen málo zra-

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS241887


84

nitelnou vůči pádu do takové situace. Jeho domácnost je dotována více druhy příjmů: příjmy z průvodcovské činnosti a zemědělskými výnosy. Diverzifikace znamená vyšší finanční stabilitu. V důsledku toho si rodina může dovolit v malé míře nadstandardní nákupy cukrovinek, které Chalíd svým dětem pravidelně pořizuje ve vesnickém obchodě. Výhledově plánuje na sousedním pozemku stavbu většího domu.

5.2 Rodina V případě výpadku obou druhů příjmů (při dlouhodobé nemoci nebo v období sucha) může Chalíd v krajním případě spoléhat na pomoc rodičů. Chalídův otec, zaměstnanec s platnou pracovní smlouvou, dostává pravidelný měsíční plat stejně jako bratr Mohamed, který pracuje jako řidič nákladního vozu. K jeho stabilní situaci přispívá i nízký počet dětí. Hormonální antikoncepce představuje významný nástroj kontroly porodnosti, v současné době využívaný stále větším počtem žen. Protože Chalíd žije v domě po rodičích, odpadají mu i starosti mnoha vrstevníků spojené se stavbou nového obydlí. Chalídova žena Sara ekonomicky aktivní není a jako většina žen v lokalitě setrvává v domácnosti, o níž a o děti se stará. Ke konsolidované situaci přispívá i harmonický vztah mezi jejími členy a jasné rozdělení povinností kopírující tradiční schéma. V něm má muž na starosti aktivity na zabezpečení domácnosti, které se vyřizují venku, včetně nákupu potravin a oblečení. Žena se stará o chod rodiny uvnitř domu – vaření, úklid a péči o děti. Přestože její manžel proti výdělečné aktivitě nic nemá, není Sara ochotná nalézt si zaměstnání ve  vesnici, kde se nabízejí například úklidové práce či výpomoc v kuchyni jednoho z hotelů v Imlilu. Příjem rodiny by přitom mohl vzrůst o několik stovek dirhamů měsíčně (v průměru 100–200 dirhamů týdně) a peníze by mohly posloužit k vylepšení vnitřního vybavení domu, jeho modernizaci nebo jako úspory. V  této souvislosti se vyjevuje přílišná koncentrace ekonomického kapitálu v osobě jednoho člena rodiny, jehož výpadek by mohl chod rodiny přivést do nesnází. Vzhledem k výše uvedeným okolnostem by se nejednalo o fatální situaci, alespoň ne v horizontu několika měsíců, i přesto by se životní úroveň rodiny rapidně snížila. Na pomoc manželčiny rodiny se příliš spoléhat nemohou, neboť Chalídův vztah s tchyní osciluje na pomezí zdvořilé netečnosti a  pasivně-agresivního nezájmu. „Sařina matka, já nevím, co bych k tomu měl dodat. Několikrát se stalo, že jsem objevil ty čáry, které na mě (jeho žena) přichystala. To nebylo z její hlavy.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS241887

Kavky a kosatce (Ukázka, strana 99)  
Kavky a kosatce (Ukázka, strana 99)