C. L. Taylor chybňujete moji schopnost starat se o vlastní dítě? To myslíte vážně?“ Lorraine se ošije. „Nikdo nic nezpochybňuje, Jo. Jenom se vám snažíme pomoct.“ „Ne,“ zavrtím hlavou. „Nesnažíte. Tohle jsou stejné kecy jako ty, se kterými to na mě zkoušela sestra z domácí péče, když jsem po Elisině narození měla poporodní deprese. Víte, co mi řekla, když jsem si postěžovala, že se v noci nevyspím ani tři hodiny? Vydržte! Vydržte – to mi fakt pomůže! Byla jsem jí úplně ukradená, jen se potřebovala ujistit, že neublí žím svému dítěti.“ „Určitě se mýlíte. Matky s poporodní depresí často trpí paranoiou, chovají se defenzívně a –“ „Pro Kristovy rány!“ Praštím dlaněmi do volantu a pak si o hřbety rukou opřu čelo. Já už to nevydržím. „Mami!“ zakvílí Elisa ze zadního sedadla pronikavým ustrašeným hláskem. „To nic, Li-Li,“ otočím se k ní. Kulí na mě ustrašené oči. „Máma je v pohodě. Jen je kapku naštvaná. Ale ne na tebe. Na tebe nikdy.“ Lorraine zvedne z podlahy tašky a položí si je na klín. „Asi bychom toho pro dnešek měly nechat.“ Přinutím se jí podívat do očí, i když se klepu vzteky. „Tak že to je všechno? Už jste skončila?“ „Ještě ne. Musíme si domluvit schůzku na jindy. Budu v kontaktu s vámi i s Maxem a najdeme nějaké vhodné da tum.“ „Mami,“ ozve se zezadu tenký hlásek. „Mami, já se počů rala. Promiň, mami.“ Elisa si zvedne sukni. Hořejšek punčocháčů má o něko 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS241768
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.