Jiří Pavlovský / Modlitba pro hříšníka Muž s knírem si položil ruce na kolena. „Jak si představujete, že vypadá posednutí?“ Felix Jonáš vztyčil ukazováček a zatočil s ním dokola. Pak dal sevřenou ruku před pusu a prudce jí rozevřel směrem k návštěvníkům. „Blérgh!“ řekl. „Takže v podstatě jsou vaše zkušenosti založené na shlédnutí Exorcisty,“ shrnul to muž s knírkem. „V podstatě,“ přikývl Felix. Muž bez kníru složil tvář do dlaní. „Dobře,“ zatvářil se Felix dotčeně, „ale z čeho jinýho mám brát informace? Zkoušel jsem to na nadřízené a poslali mě do háje. Nejsou zrovna nějaký kurzy, nějaký klub exorcistické mládeže nebo něco takového.“ „Kolik jste těch exorcismů prováděl?“ „Pár,“ řekl Felix. Muži si ho měřili pohledem. „… desítek,“ dokončil Felix. „A?“ Felix pokrčil rameny. „Něco vypadalo nadějně. Ale…,“ znovu pokrčil rameny. Muž s knírem si přejel prsty po porostu pod nosem. „Tohle je vaše jediná klika,“ řekl. „Co? Že jsem nic nenašel?“ „Ne. Že jste byl ochotný nic nenajít. Lidi vašeho… typu… obvykle nadřazují zbožná přání nad realitu. Upravují si tu realitu podle toho, co si přejí.“ „Lidé mého typu?“ „Hledači pravdy. Tajemna. Nadpřirozena. Vidí ho ve všem. Vy jste ještě schopný dívat se na věci soudně a uznat, že je doutník někdy opravdu jen doutník. I to je důvod, proč tady jsme.“ „Proč vám místo nás jen nepřišel oficiální dopis.“ „Proč vás nepozvali na okres a nezbavili vysvěcení.“ „Protože je tu druhá alternativa.“ „Řekněme spíš šance. Možnost, kterou vám chceme poskytnout.“
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS241670