98
ROZKOŠ MEZI POHLAVÍMI
lékařských spisech používáme přesná a zřetelně odlišená pojmenování. Například v uvedeném citátu z Boucheta je šourek označen slovem bourse, tedy „váček“ či „pytlík“ (ale také „burza“ čili místo, kde se shromažďují obchodníci a bankéři). V tomto smyslu dokáže snadno překlenout rozdíl mužských a ženských těl; stejně tak v renesanční angličtině mohl výraz purse označovat šourek i dělohu.2 Anonymně vydaný německý text pak zaznamenává běžné přirovnání: „Děloha je pevně uzavřená nádoba, podobná váčku na peníze (Seckel).“3 Po vtažení mužského a ženského ejakulátu se děloha „uzavře jako váček (bursa)“, uvádí se v nesmírně populárním a často překládaném spise De secretis mulierum (O tajemstvích žen), který se šířil pod jménem Alberta Velikého.4 Šourek je ale s dělohou propojen i svým sociálním, ekonomickým významem. Bouchetův termín pro dělohu, totiž matrice, i anglická varianta matrix byly označením místa, kde se něco utváří či rozvíjí, podobně jako v úsloví „mountains are the matrices of gold“, tedy „v horách se rodí zlato“. Zaznívá tu aluze na tropos dělohy jakožto nejpozoruhodnějšího, zázračně plodivého tělesného orgánu. „Matrice“ je tedy místem, kde se produkuje nový život, zatímco „váček“ je místem, kde probíhá odlišná a kulturně méně ceněná produktivita, totiž směna. Dva různé druhy nádob, dva různé druhy vydělávání a uchovávání peněz spojují orgány, mezi nimiž dnes nepanuje žádná rezonance. Také tělesné slasti zůstaly spjaty s plozením stejně těsně jako u Hippokrata. Zdaleka nejrozšířenější sexuální příručka v celé západní tradici hlásá: „Vypuzení semene je díky vyražení vzedmutého 2 3
4
Podobně i výraz tail mohl označovat nejenom ocas, ale také penis a ženské ohanbí, i když zde se jedná o slangový úzus, se kterým jsem se v lékařské literatuře nesetkal. Ausslegung und beschreybung der Anatomi, oder warhafften abconterfetung eines inwendigen corpers des Manns und Weybes, mit erklerung seiner innerlichen gelider, Nürnberg 1539, kapitola „von der mutter“, nestránkováno. K souvislosti dělohy a šourku prostřednictvím výrazů pro vak a k asociacím s dalšími orgány – například pokud se vrátíme k vazbě děloha-vnitřnosti, tedy lůno jako „plodivé střevo“ – viz Torild W. Arnoldson, Parts of the Body in Older Germanic and Scandinavian, Chicago University Press, Chicago 1915, str. 160–175, a týž Parts of the Body in the Later Germanic Dialects, University of Chicago Press, Chicago 1920, str. 104–121. Pseudo-Albert Veliký, De secretis mulierum, Amsterdam 1655, str. 19. Kontext tu tvoří popis mužské a ženské ejakulace; když lůno přijme obě semena, „uzavře se jako měšec“ (matrix mulieris clauditur tanquam bursa). Tato věta se opakuje v následujícím odstavci, kde je pro zmíněné uzavření s poukazem na Avicennovu autoritu udán ten důvod, že lůno se „raduje z přijatého tepla a nechce o ně přijít“ (quia gaudet ex calido recepto nolens perdere).
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS241656