historik, a několik záznamů se týkalo příběhů, které slyšel od místních, a legend pojících se k místní krajině — kterým plážím se vyhýbat za úplňku a kde najít v předvečer svátku Všech svatých ďábla. Ostrované byli pověrčiví. To věděl. Matka si často kupová vala malé balíčky prášku od ženy, která žila přes ulici a po vídalo se o ní, že se vyzná v léčitelství, a jednou za měsíc je zahrabávala na zahradě, aby jí pomohly od „bolení hlavy“. Byl si jistý, že to nebylo nic jiného než kukuřičná mouka, ale máma přísahala, že jí to pomáhá. Všechny místní děti věděly, že pokud se tomu lze jen trochu vyhnout, člověk by neměl chodit po Pedvin Street. Žilo tam příliš mnoho čarodějnic. Když měl člověk smůlu, jedna z nich se na něj mohla zle po dívat, a pak mohl člověk onemocnět nebo ho pronásledova la smůla, dokud čarodějnici nezaplatil, aby kouzlo odvolala. Ale to byly všechno pohádky. Zvláštní, že se o ně ten německý voják zajímal. Zeptal se na to strýčka Petera. Strýček Peter, jehož přítomnost ho, velmi překvapivě vzhledem k tomu, že to byl matčin příbuzný, skoro vůbec neurážela, vyjádřil pře kvapení, že se na něco takového vůbec ptá. Copak nevěděl, že nacisté byli fascinovaní okultními vědami? Říkalo se, že dokonce sám Hitler se během svého vzestupu k moci v Ně mecku chodil radit s mystiky. Někteří pak tvrdili, že nacis tická strana měla kořeny v prastaré pohanské sektě a že to bylo spíš náboženství než politická strana. „V tomhle ohledu se tu nejspíš cítili jako doma.“ Strýček Peter se usmál. „Jak to myslíš?“ „No, pokud těm příběhům věříš, tak Guernsey je jedno z nej lepších míst, když se chce člověk setkat s ďáblem. Jestli tě za jímají místní legendy, měl by sis přečíst tohle.“ Strýček Peter mu podal velkou knihu vázanou v zašlé zelené kůži zdobené složitými vzory. Guernseyský folklor od Edgara MacCullocha.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS241516