100 / PATRICK HAMSTREET
„V žádném případě!“ prohlašoval Tim. „Nejlíp se mi pracuje mezi jednou a třetí odpoledne, s litrovkou Dr. Peppera a talířem Froot Loops. „Nemohli bychom to pro dnešek odpískat?“ zeptala se Sara. „Jsem vyřízená.“ „Snědl bych slona,“ řekl Mike s kamennou tváří. „Ale pochybuju, že mi Helen nějakého uvařila. Bude mi muset stačit jedna nebo dvě krávy.“ „Tak dobře,“ řekl Tim. Vypadalo to, že každou chvíli propadne návalu trudomyslnosti. „Myslím, že asi čtyři bloky odsud je zoo. Zajděte si tam pro slona a dejte si do nosu. Vy a Sara už máte svých patnáct minut slávy za sebou. Já teď chci svých patnáct minut, jasný? A vy si můžete jít domů odpočinout, jestli jste moc utahaní na to, abyste se dívali.“ Sara zavrtěla hlavou, až jí černé vlasy zavlály. „Kdepak, Time. Tohle si nenechám ujít. Ani vteřinu. Buď tady zůstaneme všichni, nebo nikdo.“ „Já chci odejít jen proto, že se chováš jako rozmazlený fracek,“ řekl Eugene Timovi. „Nedělám to jenom kvůli vlastní slávě,“ protestoval Tim. „Jsme na počátku něčeho obrovského. Buď pauza, nebo průlom.“ Všichni postávali a zírali jeden na druhého – kromě Chucka, který spíš vypadal hodně ustaraně. Pak Mike pokrčil rameny. „No tak dobře. Souhlasím s nějakým přesčasem. Zavolám Helen a řeknu jí, aby na mě nečekala s obědem. Ale napřed něco sníme, dobře? Můžeme si poslat pro pizzu,“ dodal, když chtěl Tim začít protestovat. „Nebo pro Froot Loops a Dr. Peppera, jestli chcete.“ Tim se zašklebil. Chuck se rozhlédl a uviděl Dice stát vedle CAD/CAM se zbytečným kouskem firmwaru v ruce. „Jste pro přesčas, Dice?“ Ten přikývl. „Jistě. Ta pizza by nebyla marná.“ Jako kdyby chtěl vyjádřit svůj názor, jeho žaludek dunivě zakručel. Uvědomil si, že je to zhruba stejný zvuk, jaký vydal Matt, když musel zrušit pozdní sezení s Chen Lanfen. „Hm, někdo by to měl říct Mattovi,“ řekl. „Zajdu za ním.“ Odložil počítačovou kartu a zamířil ke dveřím.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS241435