Reflexe náboženství ve vzdělávání s důrazem na analýzu českých středoškolských materiálů
„Kacíři byli lidé, kteří se odchylovali od závazného (oficiálního) výkladu křesťanské víry.“371 Oba pojmy, jak kacíři,372 tak pohané, jsou použity v souvislosti s tématem křížových výprav. Celé téma křížových výprav je uchopeno výrazně křesťansky, jako by autoři samotní dodnes své čtenáře ujišťovali o nutnosti tohoto tažení. Jedna z kapitol nese název Křižácké výpravy do Svaté země.373 „… rozhodnutých osvobodit Svatou zemi (Palestinu, ovládanou tehdy seldžuckými Turky) od muslimů, zajistit poutníkům volný přístup k Božímu hrobu v Jeruzalémě a šířit křesťanské zásady mimo Evropu.“374 Text na žádném místě nevysvětluje, co znamená Svatá země pro křesťany,375 ale používá ji, jako by všem čtenářům bylo jasné, proč bylo nutné do Palestiny vtrhnout. Je málo pravděpodobné, že by křesťan 11. století neslyšel o Svatém městě – Jeruzalémě, v němž se nachází Svatý hrob. I když většina tehdejšího obyvatelstva byla negramotná, tato vědomost376 k nim přicházela díky kněžím, již jim kázali boží slovo obsažené v bibli. Struktura křesťanského učení, která je vystavěna především na příbězích a podobenstvích, je velmi vhodná k mluvenému podání. Příběhy obsahují vylíčení událostí, jejich aktéry a v převážné většině také určení místa, kde se líčená událost odehrávala.377 Nakonec i z ilustrací, které jsou zakomponovány do učebnic historie zabývajících se středověkem, je zřejmé, že Svatá země se stala častým tématem středověkého malířství. Idea Jeruzaléma jako svatého místa nenavazuje pouze na působení Ježíše v této oblasti, ale jde mnohem hlouběji do Starého zákona. Hebrejská tradice ustanovuje mesiášské království do samého centra Jeruzaléma, který je proměněn v místo hojnosti.378 V hebrejském myšlení je tato představa více v oblasti idey. Křesťanské středověké pojetí, konkrétně pojetí papeže Urbana II., tuto ideu posouvá do reálného světa. Jeruzalém již není spojován pouze s příchodem, umučením a nanebevstoupením Ježíše Krista, ale stává se z něj reálný bod na mapě – pupek
371
Čornej, Petr. Čornejová, Ivana. Parkan, František. Dějepis pro gymnázia a střední školy 2 – Středověk a raný novověk, 2006, s. 52.
372
Autoři v textu uvádějí, že nenapravitelní kacíři, vyvržení pro úchylky ve víře…(s. 49) – pro text, který aspiruje na vyváženost, je použití výrazu „úchylky“ ve víře více než nevhodné – autoři tím negativně hodnotí vše, co se odchylovalo od oficiálního učení katolické církve. Výraz odchylky, jež je použit v tabulce pojmů na straně 52, je neutrálně zabarvený, tudíž vhodnější.
373
Čornej, Petr. Čornejová, Ivana. Parkan, František. Dějepis pro gymnázia a střední školy 2 – Středověk a raný novověk, 2006, s. 52.
374
Ibid., s. 52.
375
V tabulce termínů k zapamatování se objevuje pouze heslo Palestina – území starověkého židovského státu, místo působení Ježíše Krista, zaujímající plochu 25 000 km2 po obou březích řeky Jordánu. A dále pojem Boží hrob – domnělý hrob Ježíše Krista v Jeruzalémě.
376
Filolog Walter Ong nazývá tuto vědomost „orální gramotností“.
377
Wheatcroft, Andrew. Nevěřící, 2006, s. 192–193.
378
Iz 66, 10–13.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS240908