ČTVRTÁ KAPITOLA
98
Takto důležitá pozice v nové administrativě však znamenala, že se Le Corbusier musel setkat i se samotným de Gaullem. Architekt se zrovna vrátil z návštěvy u matky ve Švýcarsku, když byl povolán k audienci u vysokého, nedůtklivého generála do městečka La Rochelle, kde v té době organizoval poválečný režim. Nejdřív sice musel čekat, jak se zdálo, celou věčnost, ale pak si oba muži potřásli rukama… a to bylo všechno.22 Mnohé tak zůstalo nevyřčeno. Z hlediska Le Corbusiera to byla tlustá čára za celou vichistickou kapitolou jeho života. Proč ho de Gaulle uvítal jako součást své administrativy, to už je méně jasné. Není pochyb, že byl o všem, čeho se architekt ve Vichy snažil dosáhnout, dobře informován, ale zřejmě byl ochoten to přehlédnout. Možná se mu prostě zalíbila jeho energie a především jeho myšlenky. Slušné ubytování pro Francouze, jejichž města se teprve začínala vzpamatovávat, mělo pro generála bezpochyby vysokou prioritu. De Gaulle, o jehož vlastenectví se nedalo pochybovat, byl také pragmatik. Potřeboval výsledky. Objevila se tak nová příležitost a Le Corbusier se vrhl do práce. Stál před problémem, který bylo třeba vyřešit. Města musela být znovu vybudována a lidé zoufale potřebovali střechu nad hlavou. Vše bylo třeba zorganizovat s maximální efektivitou. Le Corbusier nepotřeboval nic víc než znovu od základů přestavět sám sebe.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS240638