Page 1

lukáš kuta

koncertního vystoupení mám ráda atmosféru, která vzniká existencí publika.

Klasický jev – každá výhoda má svoji nevýhodu a každá nevýhoda svoji výhodu. Výhodou studiového točení je kontrola nad procesem a výsledkem, nevýhoda je v riziku, že si na to musím vybrat lidi a složit je do týmu. Zodpovědnost mi vlastně narůstá, protože musím řešit více věcí než jen svůj zpěv. Z toho plyne další, již zmíněná nevýhoda, a sice ta, že studiová práce je velice drahá a časově náročná. A zodpovědnost narůstá vlastně všem, protože když už to stojí tolik peněz, tak to musí být perfektní a to zvyšuje nároky úplně na všechny zúčastněné. Měla jsem tým, kterému jsem věřila a spolupracovala jsem s ním dlouhodobě. Osvědčilo se to a bylo to opravdu velice dobré. No, jenže oni skoro všichni tito mistři svého oboru jsou již v důchodu. Na Hříšnice jsem tedy musela vytvořit nový tým, a to i vzhledem k tomu, že se to točilo na Slovensku. Mám z toho radost. Tým byl skvělý a výsledné CD je mistrovská práce.

102

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS240601


Povah Povaha

Bavili jsme se o živém vystupování. Zažíváte někdy stresující situace tak velké, že soupeří s požitkem z vystoupení? Někdy se objeví nabídka, jejíž přijetí může být tak trochu na hraně. Několikrát se stalo, že mi agentura na poslední chvíli zavolala, zda bych nemohla zaskočit za sólistku, která onemocněla. Pokud takovou nabídku přijmu, znamená to, že naprosto bez přípravy a zkoušek sednu do letadla a jedu přímo na generální zkoušku, po které následuje koncert. Podmínkou takové akce je, abych skladbu měla ve svém repertoáru, abych ji znala a již ji někdy zpívala. Zajímavý záskok byl s dirigentem Riccardem Chaillym v Amsterdamu ve slavném koncertním sále Concertgebouw. Tehdy onemocněla polská zpěvačka Ewa Podleś. Je to veliká umělkyně, které si nesmírně vážím. Zpěvačka s mimořádným talentem. Zavolala mi moje agentura 103

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS240601


lukáš kuta

v Curychu, zda bych za ni nezaskočila, že druhý den je koncert a že Chailly diriguje Mahlerovu Druhou symfonii Sbalila jsem se na cestu a nejbližším letadlem vyrazila do Amsterdamu. Dorazila jsem tam půl hodiny před koncertem, takže nebyla již ani zkouška. Jen jsem se sešla u klavíru s dirigentem s tím, že se narychlo domluvíme na pár detailech. Chailly si mě poslechl a obdivně konstatoval, jaký mám dlouhý dech. Pak jsem na jevišti při koncertě dostala opravdu zabrat. Tím, že dirigent dospěl k názoru, že mám dlouhý dech, nasadil velice pomalá tempa. Mám sice dlouhý dech, ale on ta tempa dal opravdu tak pomalá, že jsem myslela, že mi praskne hlava. Koncerty byly dva a druhý den jsem si dovolila upozornit mistra, že to bylo již za hranou. On se na mě podíval a opáčil, že to určitě dám, že se mám v případě nutnosti nadechnout. No, ale to se samozřejmě nesmí přerušit Mahlerovu hudební frázi nádechem. Řekla jsem si tedy, že i kdybych měla vypustit duši, že to dokážu. Zkrátka, jsou dirigenti, kteří si zpěvákovu připomínku vezmou k srdci, nebo ji alespoň vyslechnou. Jiní mají konkrétní představu a zpěvák si prostě musí nějak poradit. Je to často dost dobrodružné.

104

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS240601

Pecková: Dítě štěstěny (Ukázka, strana 99)  
Pecková: Dítě štěstěny (Ukázka, strana 99)