4. KÁZÁNÍ V RICHMONDU Dne 20. února se mohlo hrát naposledy, než se divadla oficiálně zavřela na předvelikonoční postní období, a Služebníci lorda komořího se vydali na krátkou cestu z Londýna do královského paláce v Richmondu. Počasí bylo poslední dobou „mizerné“, a proto je pravděpodobné, že cestovali po silnici spíše než lodí po Temži. Bylo masopustní úterý, den nevázaného veselí, neoficiální svátek, kdy se londýnští učni často oddávali nespoutané zábavě, pustošili nevěstince a občas i divadla. Shakespeare a jeho herečtí kolegové se nepochybně s úlevou vzdálili od podobného pozdvižení. Alž běta se nedávno se svým dvorem přesunula z Whitehallu do Richmondu. Třebaže právě v Richmondu ji roku 1544 uvěznila nevlastní sestra Marie Tudorovna, Alžběta měla později palác v čím dál větší oblibě a začala na něj myslet jako na „nejlepší teplé hnízdo, kam se uchýlí, až bude stará a vetchá“. Návštěvníci blížící se k Richmondu od Temže nejdříve zahlédli věže paláce korunované cibulovitými báněmi, s větrnými korouhvičkami Palác v Richmondu, 1616
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS240585