Oběti nehody nemám důvod nevěřit. Jarda B. je seriózní invalidní důchodce. Po psychické stránce je zcela zdráv. Alkoholu neholduje. Pervitin neužívá a na kokain by neměl peníze. K houbaření se staví odpovědně až náruživě. Jeho názor na sbírání lysohlávek je však krajně odmítavý. Myšlení pana Jardy se opírá o praktické zkušenosti, patří mezi racionální skeptiky a nenechá se jen tak ničím ovlivnit či dokonce oblbnout. Kdyby v lese potkal nahou filmovou krásku tisknoucí k bujnému poprsí obrovský hřib pravý, pokochal by se jeho hnědým kloboukem. Ostatní vizuální atrakce by pokládal za nezajímavé, neboť pravý hřib ničím nenahradíš. S plnou odpovědností mohu prohlásit, že svědectví pana Jardy věřím zcela bez výhrad. Nemám sebemenší pochybnost o tom, že poranění jeho levé horní končetiny, která hrála všemi barvami a byla postižena masivním otokem, bylo způsobeno vzduchem plachtící trampolínou. Po čase jsem v lese potkal starého muže, který vzpomněl, jak před mnoha lety vítr zvedl z nedalekého pole vzhůru k nebi svázané balíky slámy a přenesl je o pořádný kus cesty dál. Ano, ty velké balíky, s kterými člověk sám ani nepohne, upřesnil své vzpomínání po mé otázce. Je k neuvěření, co někdy dokážou přírodní živly v poklidné oblasti Hané. A na odmítavý postoj paní doktorky se vůbec neohlížejí.
Chalupář a nesnesitelná vedra „Mamo, ten dochtor mosi bet švihlé! Slonko razi jak sviňa a on seče trávo!“ slyším z vedlejší zahrady. Rád snáším nesnesitelná vedra a mám-li s tím problém, stačí si vzpomenout na mrazivý a šedivý leden a rázem vedro miluji.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS240165