povaze. Dřív, zamlada, kradl jako straka, většinou chtěl někomu těmi věcmi udělat radost. Kámošům z mokré čtvrti, ženským, a nakonec manželce a dětem. Někdy maléry proplul, ale občas to špatně dopadlo. Několik posledních roků sekal latinu! Už nebyl nejmladší a užil si v životě své. Ale donutit se ke každodenní práci, to pro něj bylo horší. Brigádničit pár dní, prachy na ruku, a občas, když chytil slinu, nějaký den volna, to mu vyhovovalo nejvíc. Měl rád veselou společnost a víkend byl někdy příliš krátký. Byl typ džentlmena, neměl nouzi ani o nabídky ke společnému bydlení, ale k žádné ženě se nechtěl poutat. Konečně se i na něj trošku usmálo štěstí. Našel domov, a možná napořád. Slávu čekají dvě operace kolen za sebou, to bude trvat, než se postaví na nohy, jestli vůbec... Sbohem, ubytovno. Je čas oslavovat, aspoň malinko. A to, že Dana, která dost dlouho s liliputem žila v domečku, se úplnou náhodou, která nahrává osamělým, vyskytla i v jeho posteli, zůstane před Slávkem utajeno. Navždycky. Vyndal z ledničky lahve s pivem, otevřel a ťuknul si s kamarádem, jehož vypracované paže donesly zbytek těla na holích mezitím domů. Nebude jim spolu zle, Sláva má mozek na vymýšlení a on ruce na provedení jeho přání. Už byli docela v náladě, když zazvonil mobil. Slávek kouknul na displej a zůstal jako opařený. Právě volala Dana! Odložil dotírající telefon pod polštář a nevěnoval mu pozornost. To počká. ***
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS239948