První láska v ní zanechala stopy na celý život. Teď se Christině vzpomínky vybavovaly tak jasně, až měla pocit, že je jí znovu dvacet a je stejně nesmělá a plná očekávání jako tenkrát, přesvědčená, že láska vyřeší všechny starosti v životě. Teď, o téměř padesát let později, by se mohla sama sebe zeptat, k čemu všechna ta touha vlastně byla. Když se objeví vysněný princ z pohádky, ještě to nemusí znamenat, že člověk bude šťastný. Eva byla drsná žena, bojovala proti konvencím a zpochybňovala stávající ideály. To, že se později v kostele na jednom ostrůvku při pobřeží přece jenom vdala a s mužem, s nímž prožila půl života, měla dvě děti, nebylo tak podstatné. Když Bertil onoho večera, kdy měli první schůzku, přišel Christinu vyzvednout, měla na sobě kratičké minišaty, světlé nylonové punčochy a ve vlasech spoustu laku. Rty si namalovala světle růžovou rtěnkou a na nohou měla střevíčky na velmi úzkých jehlových podpatcích. Byl červen, zrovna rozkvetly šeříky a Bertil navrhl, aby si šli sednout do jedné z těch nových kaváren na nábřeží. Mohli by tam dojít pěšky, poznamenal, jenže Christinu bolely nohy, a tak radši jeli autobusem. Beztak to bylo jedno, později stejně zamířili k Bertilovi domů a skončili v posteli. Christina byla zrovna hotová s účesem, když zazvonil zvonek u dveří. Bertil ji znovu přichází vyzvednout. Vydechla neslyšné „promiň“ k prázdnému křeslu, v němž si vždycky čítával Lars-Åke. Potom otevřela.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS238973