ANGELIKA PINTÍŘOVÁ: PADÁ MI TO Z NEBE
Tenkrát to bylo naposledy, kdy jsem Matku Vojtěchu viděla – už byla hodně nemocná, ve tváři bílá, ale z představení byla opravdu nadšená. Divadlo totiž trvalo tři hodiny a spolupracovalo na něm asi třicet herců. Některé scény se nacvičovaly po domech, které jsme objížděly a zkoušely tu kterou konkrétní scénu. Zužitkovala jste divadelní zkušenosti z dětství. Samozřejmě. Já ani sestra Joannes jsme si ve hře ani nemohly zahrát – dělaly jsme kulisáky a všechno technicky zajišťovaly, včetně rozepsání rolí a zatahování opony. Na pohřeb Matky Vojtěchy jsme z bezpečnostních důvodů nemohly. Svým způsobem mě tam zastupoval bratr, který, jak jsem pak zjistila z fotek, také spouštěl její rakev do hrobu.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS238858