Stavitelé Arestonu
spíš jen za takový želví krůček. Byli jste na to velmi pyšní, to je pravda, ale tu pýchu nesdíleli všichni. Já jsem vám přišel nabídnout celý známý vesmír, lodě schopné planetárních nebo transgalaktických letů, ale narazil jsem na hráz nepochopení. Překvapilo mě, jak nejednotná je vláda planety, byla rozdrobená do nepochopitelných detailů, v nichž jsem málem utonul. Nakonec jsem vstoupil do kontaktu v New Yorku s představiteli OSN, ale ukázalo se, že ti nemají žádné pravomoci a ani nejevili ochotu blíže se s mou nabídkou seznámit. Po pravdě řečeno, byl to dost problém, většinou mi nevěřili, že pocházím z jiného světa. Vypadal jsem velmi obyčejně, jako běžný občan, a nápadné na mně mohlo být nanejvýš jen to, jak málo jsem se vyznal v pozemských zvyklostech. Pokud jsem někomu nabídl možnost prohlédnout si Cykloterris zblízka – a byl dosažitelný celých čtrnáct dní pro pozemskou techniku a téměř dva měsíce pro mé dopravní prostředky – ochotu svézt se kosmickou lodí projevilo jen několik lidí, u nichž se pak ukázalo, že to byli hochštapleři bez sebemenšího vlivu. Vůbec mě nenapadlo, že jsem se obrátil na špatný orgán, OSN neměla žádnou autoritu a jen vysávala peníze z členských zemí a investovala je do pochybných projektů a do kapes podnikavců. Po několikadenním tápání jsem na doporučení informovaných zavítal do Bruselu, kde sice v té době vládly nepochopitelné náboženské nepokoje, ale také jsem tam našel skupinu lidí, která tvrdila, že zastupuje půl miliardy obyvatel. Až později jsem zjistil, že se nejednalo o demokraticky zvolenou vládu, ale o sbor diktátorů, kteří násilím uchvátili moc. A tam, v Junckerově sále, 97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS238273