98
může být buď syntetický nebo analytický. V angličtině není znám syntetický způsob vyjadřování pasiva, jaký je běžný např. v latině (discipulus laudatur), nýbrž pasivum se tu skoro napořád vyjadřuje analyticky, tj. spojením slovesa pomocného s jmenným tvarem slovesa významového, které vyjadřuje vlastní dění. Jenom v jednom typu případů je užito pro vyjádření pouze samotného slovesa významového, a to tehdy, když aktivní tvar slovesa může kategoriální změnou vyjádřit pasivum beze změny formální. Tak to sell značí ‚prodávati‘, ale v jiném kontextu naopak ‚prodávati se, býti na prodej‘. Srov. větu Any bookseller sells this book because it sells well. Nebo The actor usually reads the play before he acts it. If it reads well he may be sure that it acts well. Takové případy jsou však opravdu výjimečné; zpravidla se pasivum v angličtině vyjadřuje napořád analyticky a základní jeho formou je pasivum participiální, tj. pasivum vyjádřené spojením slovesa pomocného s pasivním participiem slovesa významového. Tímto pomocným slovesem v angličtině je to be: The book is bound by the binder, The play is performed by our best actors. Angličtina se tu shoduje s francouzštinou, neboť i ta tvoří pasivum spojením participia perf. pas. s pomocným slovesem être, ale liší se od němčiny, která při tvoření pasiva užívá pomocného slovesa werden. Stará angličtina tvořila pasivum také slovesem weorÞan, ale toto sloveso z jazyka časem vůbec vymizelo a již ve střední angličtině se ustálilo pasivum s pomocným slovesem to be, známým z dnešního jazyka jako nejčastější forma anglické pasivní predikace. Vyjadřování pasiva pomocí slovesa to be má tu nevýhodu, že někdy není možno rozlišit mezi pasivním děním a přítomným stavem, který z pasivního dění vzešel. Tak např. The house is built může znamenat ‚domus construitur‘ i ‚domus constructa est‘. V němčině se tento rozdíl vyjadřuje různými pomocnými slovesy (Das Haus wird gebaut – Das Haus ist gebaut), v češtině pak rozdílem ve vidu participia (Dům je stavěn – Dům je vystavěn, Dům je budován – Dům je vybudován). V angličtině však při obvyklém tvoření pasiva jediným pomocným slovesem is nelze onen dvojí význam dobře rozlišit, protože anglické sloveso není vidově tak určité jako sloveso české. Proto si angličtina, jak už víme, vytváří zvláštní prostředky, aby mohla rozlišit mezi pasivním děním a stavem, který z pasivního dění vzešel. Starší jazyk si vypomáhal tím, že z vazby The house is on building ‚Dům je ve stavbě‘ vznikla vazba the house is a-building (srov. podobné výrazy s a-: aboard, abroad, ajar94 atd.; viz i české vazby, jako Boty jsou v práci, Kniha je ve vazbě). Počáteční a- časem zmizelo, a tak vznikla vazba the house is building. Její význam je ovšem dvojznačný, neboť to be building znamená také ‚stavěti‘. Vývoj šel tak daleko, že výraz building nabyl v některých případech významu přítomného participia pasivního ‚stavěný‘ (např. v dokladu Ships built, building or to be built, tj. Lodi vystavěné, stavěné nebo lodi, které mají být vystavěny). Ale rozvojem tzv. progresivní formy (expanded form) nabyla angličtina lepšího prostředku k vyjádření pasivního dění, totiž vazby to be being built (odtud spojení the house is being built). To je, jak už víme, dnes běžný způsob, kterým se pasivní dění v angličtině vyjadřuje. Můžeme k tomu ještě poznamenat, že vedle pomocného slovesa to be nalézáme při participiálním typu pasiva ještě jiná pomocná slovesa. V hovorové řeči je to sloveso to get, kterého se užívá pro vyjádření dokonavého pasiva v minulosti: The boy got thrashed.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS238150