97
naznačil, že si myslí, že se Rupashi nebude moci zúčastnit zítřejšího představení. Vstoupil do stanu se stájemi a mokrý deštník odložil do vědra před sloními boxy. Svítidlo zakryté kusem kartonu vrhalo na slony trochu světla. Kaung, jenž si zřídil improvizované lůžko na koňské dece v jednom rohu boxu, spěšně vstal, aby ředitele přiměřeně přivítal. „Už jsi začal s noční hlídkou?“ „Bejby se narodit zítra, nebo další den,“ odpověděl Kaung. „Jak to poznáš?“ „Na očích.“ Pellegrini se skrz mříže podíval zkoumavě na slonici, a neviděl nic. Otočil se k vedlejšímu boxu, kde spala Asha, a přiblížil hlavu k silným, daleko od sebe umístěným tyčím mříže, které byly v horní třetině zapuštěné do dřevěné konstrukce, tak blízko, až do nich narazil krempou cylindru. Dlouhou chvíli mlčky pozoroval spící slonici. Pak prohlásil: „Pro cirkus by bylo dobré, kdyby Asha byla zase brzy připravená na býka.“ „Vím, ale není. Ještě dlouho ne.“ Pellegrini ji přestal pozorovat. „To ale doktor Horák nemusí vědět, že ano?“ „Nemusí.“ Vysoký, ustaraný muž ve fraku kývl, otočil se, vzal si deštník a odešel. Následující den začala být Rupashi neklidná a lekavá. Často močila a vypouštěla malé kuličky trusu. Neklid se přenesl i na další slony. Kaung rozhodl, že je během představení nechá ve stáji. „Příliš nebezpečné,“ zněl jeho závěr. Další den neklid a lekavost ještě zesílily. Rupashi přestala žrát. Začala si pod sebe a na záda házet piliny. V noci Kaung zpozoroval, že z ní vyteklo trochu hlenu. Ráno zašel k šéfovi a oznámil mu: „Večer doktor muset přijet.“ Ještě než se dostavil doktor Reber, vypudila Rupashi
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS237399