98
a tělovýchovných organizací (např. Sokol, Junák, Orel), aby se veřejně postavili proti komunistické politice. V té době však již neměly demokratické strany na rozdíl od KSČ téměř žádné mocenské prostředky, kterými by mohly situaci ještě zvrátit. Navíc od poloviny roku 1947 sílil také tlak sovětské zahraniční politiky vůči Československu.16 Země nezadržitelně směřovala k únorové krizi a následnému převratu. Přestože byl život CČS(H) po únoru 1948 stále více protkáván duchem sekularismu, našla se v ní i řada služebníků, kteří byli pro víru ochotni podstupovat příkoří a oběti. Z vedení církve se jednalo především o olomouckého biskupa PhDr. Bohumíra Cigánka, který jako jediný z čelných představitelů církve nebyl v roce 1950 pozván ke složení slibu věrnosti republice. Příslušné státní orgány totiž počítaly s jeho odstraněním z postu biskupa. První varovné signály začaly k samotnému biskupu Cigánkovi a představitelům církve v čele s patriarchou Františkem Kovářem doléhat od poloviny roku 1949, přičemž od podzimu bylo již ze strany státní moci definitivně počítáno s biskupovou „výměnou“. Jednu z prvních vážnějších výhrad vůči biskupu Cigánkovi vznesl při poradě s pracovníky Ústředního akčního výboru Národní fronty (ÚAV NF) ministr spravedlnosti Alexej Čepička, když upozornil na pokusy o sbližování římskokatolické církve s CČS(H) na Moravě. „Tyto snahy o vytvoření jednotného bloku církví se dějí pod heslem: ‚Překonejme konfesijní rozdíly a sdružme se ke společné práci proti jednomu společnému nepříteli, jímž je komunismus.‘ Je potřebí zamezit tomuto sbližování, prohlubovat rozdíly mezi církvemi a diferencovat mezi nimi.“17 Ministr a za krátko i předseda SÚC tak charakterizoval jeden z hlavních úkolů církevní politiky státu v prvních letech komunistické vlády. S další výtkou přispěchal po synodě moravského duchovenstva a následném diecézním shromáždění na konci dubna 1949 František Hub. Ten ve zprávě církevního oddělení ÚAV NF z 26. dubna 1949 zmiňuje biskupův záporný postoj ke komunistickému režimu: „Zdá se, že situace dozrává k tomu, aby biskup dr. Cigánek v nejbližší době podal rezignaci na svůj úřad a aby byl nahrazen s. Vyšohlídem jako správcem olomoucké diecéze. Přes reakční postoj biskupa dr. Cigánka podařilo se do 16 V září 1947 se konala zakládající porada Informačního byra komunistických a dělnických stran, které se až do svého zrušení v roce 1956 stalo rozhodujícím nástrojem zahraniční politiky SSSR vůči státům tzv. východního bloku. Ze strany SSSR bylo zdůrazněno, že sovětský komunismus je jediný správný, a tudíž nebudou trpěny žádné národní cesty k socialismu či komunismu. 17 Marie Bulínová – Milena Janišová – Karel Kaplan (edd.), Církevní komise ÚV KSČ 1949–1951, Praha – Brno 1994, s. 50. V textu je biskupovo jméno chybně uvedeno jako Cikánek.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS237284