Najednou jsem zaslechl, jak Namunkur pronikavě vykřikl, a spatřil jsem Čiloe, která se prudce rozběhla ohnivému hadu vstříc. Bratr po ní hmátl, ale nestačil ji už zadržet. Pivičén se zastavil a opět se zbrázdil do spousty dychtivých chapadel, ale Čiloe pár desítek metrů před ním prudce uhnula vlevo do svahu. Pivičén mlaskl a vyjel za ní jako klikatící se blesk. Čiloe se drala vzhůru, klopýtala, chvílemi lezla po čtyřech. Netušil jsem, o co jí jde, jak se chce zachránit, co se vlastně skrývá na odvrácené straně hřebene. Zřejmě chce netvora odlákat z našeho dosahu. To je ale bez nadějná oběť; až ji Pivičén dostihne, vrátí se pro nás! Démoni na útesu začali vzrušeně výt, kňučet, vrčet a kvílet, máchali končetinami a třískali rohy do skal. Připomnělo mi to extázi fotbalových fanoušků. Pivičén dívku doháněl, už po ní několikrát švihl práskajícími biči svých proměnlivých chapadel, ale ty naštěstí vždycky dopadly těsně za jejími patami. Konečně stanula na hřebeni, vztyčila se a letmo se ohlédla dolů k nám. Do smrti nezapomenu pohled jejích očí. Vzápětí se vrhla na druhou stranu, skočila kamsi do prázdna. Pivičén se s plesknutím vymrštil do vzduchu a sršícím obloukem přeletěl hřeben, aby ji v letu dostihl. Oba nám zmizeli z očí, ale za okamžik nato pronikl do nepříčetného řevu démonů 97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS236878