„Dopadlo to celkem dobře. Jen na Lucy si budeme muset dávat větší pozor,“ cestou jako první promluví Marty. „Prosím tě, ty jsi s ní něco měl, že na mě tak žárlí?“ kouknu na něj přes rameno. Prohrábne si vlasy. „No, asi před deseti lety. Jenže je příšerně žárlivá a majetnická. Chtěla, abych skákal, jak ona píská. Prostě to nefungovalo a po měsíci jsem to skončil. Divím se, že ještě žárlí. Měla dost času se s tím srovnat.“ Zasměju se: „To jsou prostě ženský. Jak jednou něco uchvátíme, nechceme se s tím rozloučit.“ Nechci se ptát, jak to měl se ženskýma za těch posledních deset let. Sice by mě to zajímalo, ale je to jeho věc a mně do toho nic není. Lepší je žít přítomností a užívat si právě teď, než se trápit minulostí. „I ty?“ loupne po mně okem a odemkne dveře k sobě do bytu. Vejdeme dovnitř. „Jsem ženská? Jsem, takže jo,“ cvrknu ho do nosu a pak mu na něj dám pusu. „Asi se dám na chlapy,“ teatrálně rozhodí rukama.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS236047