Robert Bryndza
„Amandu jsem znal,“ přerušil ji Crawford. „Jako policejní konstábl jsem na tom případu v roce 1990 pracoval.“ „Proč jste se o tom nezmínil už dřív?“ zeptala se Erika. Policisté v místnosti se obrátili ke Crawfordovi, který stál u dveří a tvářil se rozpačitě. „No, hmm, chtěl jsem to říct… Až bude příležitost. Všechno je tak hektické…“ „Včera jsem mluvila s vámi a detektivem konstáblem Knightovou, když jste si chystali prezentaci. Nenapadlo vás, že je to relevantní? Nebo že byste nám mohl poskytnout určitý vhled?“ Všichni Crawforda pozorovali. Opět se zatvářil rozpačitě a nasál vzduch do tváří. „O detektivu šéfinspektorovi Bakerové se toho řeklo už hodně…“ začal. „Vždycky jsem si myslel, že na ni tlačí z obou stran. Rodina Collinsových ji kritizovala a nadřízení jí tenkrát dělali různá rozhodnutí za zády. To nebylo správné.“ „To víme. Můžete mi říct něco dalšího?“ „No, v srpnu 1990 jsem se účastnil pátrání v Hayeském parku a v lomu. Tenkrát ho prohledávali potápěči… Ale nic nenašli,“ řekl. „To znamená, že Jessica mohla být naživu, nebo ji zabili na jiném místě a její tělo do lomu hodili až později,“ opáčila Erika. „Neměl jsem tenkrát přístup k žádným informacím z vyšetřovací kanceláře. Byl jsem jen policejní konstábl, pochůzkář plný entuziasmu… Z toho mě už ale život vyléčil,“ dodal a nevhodně se zasmál. Jeho slova chvíli visela ve vzduchu a Crawford u dveří nemotorně přešlapoval. Po tvářích se mu rozlévaly rudé skvrny. Erika si v duchu říkala, že se musí podívat do jeho osobní složky. Usoudila, že – 98 – Ukázka elektronické knihy, UID: KOS236029