Dálkový obchod a objevy
101
poli se setkal s byzantským císařem andronikem ii., v paříži s Filipem iv. sličným, v bordeaux s anglickým králem eduardem i. a v Římě s papežem mikulášem iv. viděl soptící etnu a námořní bitvu u neapole, nechal si vysvětlit ústavu janova a mocně na něj zapůsobilo množství pařížských studentů (údajně 30 000!). odpovídal na dotazy kardinálů, směl v papežově přítomnosti celebrovat mši a žasl nad relikviemi a stavbami Říma. o svých zážitcích sepsal autobiografickou zprávu, jež neznámému autoru posloužila jako předloha pro jeho životopis. dílo bylo sepsáno v učené syrštině pro účely nestoriánské církve, která však brzy nato zanikla, a proto upadlo až do sklonku 19. století v zapomnění. v letech 1405 až 1433 vyplulo do indického oceánu celkem sedm čín- Sedm ských flotil. Císař jung-le (1403 –1424) nařídil velký program stavby lodí, čínských aby i na oceánech uplatnil nárok na svrchovanost čínské říše obnovené flotil dynastií ming. každá flotila sestávala z několika set džunek, měla posádku tisíců námořníků, vojáků, úředníků, techniků atd. a byla vyzbrojena „palnými zbraněmi“ (děly, minami, katapulty?). veliký rozruch vyvolávaly zejména takzvané „lodě pokladů“, dopravní lodě údajně obrovských rozměrů. o jejich konkrétní velikosti však víme málo (viz str. 50). výpravám velel muslimský eunuch z jihozápadní číny jménem čeng Che, jenž předtím sloužil v civilní správě a na císařském dvoře. po boku měl další dvorní eunuchy. o přesných císařových motivech se můžeme jen dohadovat. roli hrály možná geostrategické koncepce. ale pravděpodobně stačilo ukázat se v indickém oceánu a demonstrovat schopnost intervence čínského loďstva, které na různých místech skutečně zasáhlo. jeho akční rádius sahal až k africkému rohu, k malindi na východoafrickém pobřeží a do džiddy u rudého moře. preferovanými cíli však byly jihovýchodní asie, indické západní pobřeží a hormuz u vjezdu do perského zálivu. navštívené země poslušně vyslaly poselstva uznávající svrchovanost číny a vybavená patřičnými dary. avšak tvrzení, že čínské lodě dopluly kolem afriky do ameriky a do evropy a že v itálii podnítily renesanci, je naprostý nesmysl. Úkolem expedic nebylo prozkoumávat svět. spíše se zdá, že se tu s politickými záměry spojovaly ekonomické cíle v indickém oceánu. čeng Cheova loďstva se ujala obchodu s luxusním zbožím (čínské hedvábí za indické koření, tropická dřeva, medicinální koření a exotická zvířata). číňané stejně jako později portugalci zakládali opěrné body na nejvýznamnějších dopravních uzlech a stejně jako oni provozovali ozbrojený obchod. ještě záhadnější jsou události, jež vedly k ukončení těchto plaveb. po jung-leově smrti se uskutečnila už jen jediná, ač zvláště ambiciózní expedice. poté se čína z indického oceánu zcela stáhla. možná byly tyto expedice prostě příliš náročné finančně i logisticky a ne dosti rentabilní, snad sehrálo rozhodující roli ohrožení ze severu a přemístění hlavního města z nankingu do pekingu. nebýt tohoto rozhodnutí císařského dvora, probíhaly by dějiny světa patrně zcela jinak. takto čínské námořní
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS235737