LISA JACKSON rychlostí světla exponenciálně přibývají její příjemci. A to se Pescoliové nelíbilo. Ani trochu. „Jeremy mi věří. Myslím o tom Bigfootovi. Pověděl mi taky, že tomu věří spousta lidí. Dokonce prý existuje skupi na, která o Sasquatchovi diskutuje. Scházejí se v takové staré klubovně, kde dříve sídlili Synové Medvědího brodu… Ale spoň myslím.“ „Jo, vím o nich.“ Členy skupiny byli i úplní magoři. Do cházel tam i Ivor Hicks, který věřil, že ho kdysi unesli vetřelci z vesmíru, co se podobají obřím ještěrkám, aby ho mohli tes tovat a zkoumat. Dalším kouskem do bizarní sbírky byl Fred Nesmith, který bojoval proti vládě. Ani by se nedivila, kdyby zakládajícím členem byl Lex Farnsby. „Alex O’Hara. Taky se tam s nimi schází.“ „A co TJ?“ „Nikdy nic takového neříkal, ale vyloučit to nemůžu. Mezi členy patří i pár Jeremyho kamarádů. Říkal, že kaž doročně pořádají promyšlené výpravy a hledají je. Rodiny i samotáře.“ „A už někdy nějakého našli?“ „Nevím… možná… ale spíš ne. Kdyby nějakého našli, tak by o tom psali ve všech novinách.“ Přesně tak, pomyslela si Regan v duchu, nechtěla tím ale dceři kazit náladu. Navíc už měla zpoždění. Obrovské zpož dění. Ve dveřích se objevil strakatý teriér Cisco, kterému drápy cvakaly o dřevěnou podlahu. Nakoukl dovnitř a zuřivě začal kroutit ocasem. Potom vběhl do pokoje a skočil Biance rovnou do postele, začal se k ní tulit a olizoval jí obličej velkým jazykem. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS235653