Marcela se už uklidnila. Místo rozbouřeného tance Hula-hula s ručníkem se přemístila na židli a v naprostém vypnutém stavu do sebe soukala jednu kostičku sýra za druhou. Vše důkladně prolévala vínem. „Hano, musím ti říct něco o svém otci.“ Zašeptala jsem jí do ucha s rukou kolem krku, takže se lehce převážila dopředu. „Na něco sis vzpomněla?“ Škytla si do rytmu hudby. Rozesmálo mě to. Začínám přestávat cítit nohy. „Spíše jsem se něco doslechla.“ Hana se zprudka napřímila, jak když dostala ránu proudem. „Otec žije. To on mě zachránil…“ Pak už jsem letěla k zemi. Ozvala se rána naznačující opilou dívku snažící se nedobrovolně políbit podlahu. Ovšem Marcela se věnovala pouze sýrům a vínu. O naší realitě už několik desítek minut neví. Zato Hanka vystřízlivěla víc než rychle. Ta informace ji šokovala a pomalu se mi začalo zdát, jakoby ona zapomněla paměť namísto mě. V této chvíli už žádná z nás ničemu nerozumí. Romana už Aneta taky několik týdnů neviděla. Naposled, pokud to byl vůbec on, otevíral mé domovní dveře v momentě, kdy u mě na návštěvě byla Hanka a informovala mě, že žádný kluk Roman spojený s mým životem neexistuje. Dovolat se mu nemůžu- číslo je nedostupné, navštívit ho nemůžu, protože nevím, kde bydlí a jakákoliv snaha ho vyhledat je zbytečná. A aby toho všeho nebylo málo, k mému nežijícímu příteli přibyl živý mrtvý či spíše mrtvý živý otec. Pecka. Nad touto prazvláštní teorií se rozmýšlela Aneta při cestě na pohovor do nové práce. Pokud jí vše vyjde, mohla by pracovat na pozici sekretářky ředitele v poměrně velké společnosti TECHAGRO, zaměřující se na import a export zemědělských hnojiv. Šlo se jí až na pár negativních myšlenek poměrně dobře. Cítila se svěže, sebevědomě i uvolněně. Vnitřně cítila pocit úspěchu! Taky že 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS235378