K A PITOL A ŠESTÁ :
Skrytá síla duše – o hypnóze * * *
Mladý muž se světlými vlasy křečovitě svíral dlaně, až mu bělely klouby prstů a nehty se zarývaly do masa. Žíly na obou spáncích naběhly krví. Prohloubené dýchání přerušovaly chvíle, kdy se dech na pár sekund úplně zastavil, aby pak znovu začal hlubokým, přerušovaným nádechem. Kapky potu se vyrojily na čele a prosákly do košile v podpaží a na hrudi. Celé tělo se chvělo nepravidelnými záškuby, jako by do něj strkala veliká, neviditelná ruka a pohazovala s ním jako s hadrovou panenkou. „Já nic nevidím! To pálí! Štípe to v očích! Je to… je to… Kouř! Je to kouř… Kouř! Hoří!! Nahoře v domě hoří!!!“ „Kde jste vy?“ „Stojím… stojím na schodech… chci křičet, ale nejde to… chci se pohnout… nejde to… nejde to…“ „Co se děje pak?“ „Máma mě chytá za ruku… mám ruce sevřené v pěst… chytá mě za loket a táhne mě… něco říká… neslyším ji… nejde se hýbat… nemůžu se pohnout… neslyším, co mi máma říká… cítím jen ten kouř, jak pálí a štípe v očích…“ „Teď uslyšíte, co vám máma říká…“ „Já nic neslyším…“ „Vraťte se zpátky a poslouchejte! Uslyšíte všechno, co vám říká!“ „Tomi, neboj se, jsem tu s tebou. Musíme ven. Já se vrátím pro Aničku. Pojď, musíme jít!“ „Pojď, musíme jít!“ „Pojď se mnou! Musíme rychle ven! …nejde to… nejde mi hýbat nohama…“ „Přesuňte se dál…“ „Máma mě bere do náruče a běží dolů… cítím ten kouř…“ „Co říká máma?“ A co řeknete te, doktore?
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS235376