Básník a státník Goethe a Masaryk KAREL POLÁK Der Politiker wird den Poeten aufzehren. Goethe Státník jako básník je poietes — tvořitel, tvůrce. Masaryk J. W. Goethe a T. G. Masaryk jsou svým národům představiteli vezdejší i duchovní dokonalosti člověka. Stačila by tedy prostá jubilejní zvídavost k otázce, jak prošel německý básník životem českého státníka. Ale tato otázka má také svůj význam zvláštní, širší a důležitý. Předně se vyskytuje u Masaryka tak skoro je diné české pojetí Goetha. Za druhé jde o zvláštní případ onoho stýkání a potýkání češství s němectvím, kde stojí proti sobě dva zcela různé lidské typy, umělec proti politikovi. Přitom jsou oba kulturními vůdci svých národů, jimi se vůbec ztělesňuje rozdíl dvou národních kultur. Vývojový stupeň a ideový směr češství a němectví mezi léty 1832—1932 jest značně vysvětlen vyšetře ním jejich vztahu. V tomto smyslu jej zkoumá tato studie. […] V literární tvorbě Masarykově se jeví všestrannost jeho poznávání Goetha, ovšem také osobitý masarykovský ráz. Pr votní zájem o Goethovu lyriku a estetické její krásy mění se postupně v pronikání do myslitelského světa Goethova. V Ma sarykových spisech najdeme poznámky nejenom o všech té měř významných dílech básnických, nýbrž také úryvky a citáty z děl autobiografických, vědeckých, jsou tu filozofické aforismy z průpovědí v próze, z kritických článků i z Goethových vlast ních komentářů k básním. Nejsoustavnější studium konal Ma saryk k svému rozboru Fausta. Tu upozornil na nejdůležitější básnické dokumenty Goethova myslitelského názoru, z nichž jmenuje ještě Werthera, Tassa, Viléma Meistera, fragmenty o Prometheovi, Mahometu, Věčném Židu, Pandoře, Mysteria (Ge heimnisse), k tomu z básní aspoň Meze lidstva a Božské v nás jako doklady ideje titánské a protititánské. Ale tu se dovolává
192
též dopisů paní von Stein, Zelterovi, hovorů s Eckermannem a Müllerem; z vědecké literatury goethovské se opírá o bio grafii R. M. Meyera, o historický spis Milchsackův, o komentář Kuna Fischera, vedle toho se zmiňuje o kritice a parodii F. Th. Vischera, odmítá Baumgarta a Dühringa (tohoto již předtím od soudil pro jeho „hulvátící“ způsob), o předchůdcích a následov nících Fausta se poučuje neuspokojeně ze Scherera. Po vydání studie o Faustovi se asi soustavné studium skončilo, ve shodě se zralostí úsudku. Ale výtěžky jeho trvají dále a příležitostně se obohacuje. V pracích o Rusku a Evropě poznal a zaznamenal vý voj ruských názorů o Goethovi, zejména kde byly jeho pojetí pří buzné (Michajlovskij). Zároveň je důležité, že cílem těchto studií byl Dostojevskij, po Goethovi jediný básník, jemuž Masaryk vě noval tolik zájmu a projevů se stejným účelem překonávacím. On takřka Goetha vystřídal, což se jeví i navenek, např. už změně ným mottem Sebevraždy. V soudu o Dostojevském, který je Ma sarykovi slovanskou obdobou Fausta, bude snad řečeno poslední slovo o Goethovi. Na vrcholu politické činnosti Masarykovy pů sobili konečně na jeho soud o Goethovi ideologové pruského im perialismu, hlavně Sombart. Světová revoluce tento soud s vý těžky hlavní studie hutně shrnuje. Toto poznání Goetha má od počátku svůj masarykovský ráz. Nejde tu nikterak o prosté noření v básnické krásy. Vedle pro nikavého kriticismu je tu vždy hledán nějaký účel. Toliko v prv ním období věnuje Masaryk několik poznámek básnické řeči Goethově, ale některé znaky již zde prozrazují, že jde také o jeho vlastní vzdělávací průpravu, a pozdější souvislost to potvrzuje do statečně. Později nabývají vrchu goethovské sentence, jež vybírá ze všech druhů tvorby Goethovy a užívá jich jako myslitelských aforismů. Nelze vždy bezpečně říci, jsou-li přímo z pramene; ně mecká literatura vědecká citáty z Goetha oplývá, je tudíž možné, že leccos přejal Masaryk při svých studiích odtud. Ale i když jsou vybírány přímo, projevují přece zřetelně ráz výpisků, které byly vzaty ze souvislosti, protože dobře svědčily Masarykovým myšlenkám. (Odtud také některé omyly v pojetí, např. v citátu o politické písni, kde ovšem Masaryk přijímá výklad obecný.) Všude však vidět ve volbě i ve způsobu použití mocnou osobnost
193 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS235249