Bez snů a ideálů nelze být člověkem. – Ernst Peter Fischer –
Chtě nechtě, každý z nás vyrůstá, dospívá a nakonec i stárne se spoustou snů, z nichž se jich řada nesplní. Bohužel. Do urči tých let nad tím jen mávne rukou a posune věkovou hranici. Ale dřív nebo později přijde v životě každého z nás moment zjištění, že jsme něco nenávratně projeli. Jeden nenávratně mrtvý, neoži vitelný sen, který už se nesplní. Buď jsme překročili hranici věko vou, nebo určitých schopností, nebo konexí, nebo jsme mysleli, že máme moře času. A najednou je čas ten tam a my zjistíme, že podobná nabídka se už opakovat nebude. I my s Božkou jsme si už každá obrečely minimálně jeden svůj sen. A člověk může tisíckrát číst, že když něco opravdu chce, tak se celý vesmír spojí. Nebo že všecko je možné pro toho, kdo věří. Pro stě bohužel (nebo bohudík), hodně věcí v životě je pouze v našich vlastních rukou, následně v našich rozhodnutích, a jelikož nemáme patent na moudrost ani dokonalost – někdy se vesmír může spá‑ jet, jak chce, a je nám to prd platný. Tak jsme nakonec seděly s pohledem zapíchnutým do stolu a pře mýšlely, jestli se z toho máme zhroutit hned, nebo raději každá zvlášť doma. Nezhroutila se žádná (ani u stolu ani následně ve vlastní domácnosti), ale já osobně si podle svých zvyků musela udělat nějaký závěr. Co už s tím, jsem prostě takový „rekapitulant“ analytik. A vzpomněla jsem si na jeden článek, který jsem psala
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS235098
(Jak se smířit s věkem), a uvědomila jsem si, že potřebuje rozšířit o jeden další bod. A tím je: Neztrácejte víru v ideály. Člověk stárne ztrátou ideálů, iluzí a obětovaných snů. To je skutečná míra věku, pokud se vykašleme na čísla nebo vzhled. Ale i ztráta víry v ideály nebo schopnost snít v nás nemusí umřít. Vlastně je to opět naše rozhodnutí, jestli je zemřít necháme, a dovolíme tak ztrátám a negativním zkušenostem, aby z nás formovaly jiného člověka, než jakým jsme byli jako mladší. Samozřejmě naivita je navždy pryč, ale to není na škodu. Racionalitou a schopností
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS235098
vnímat a odhadnout realitu si můžeme ušetřit další zklamání. Stejně tak si můžeme zvolit sny, jejichž splnění se nerovná oživnutí mrtvého morčátka. (Nojo nojo, i tomu někteří z nás věřili.) V některé sny a ideály se musí věřit pořád, i kdyby se snad neplnily. Protože čím víc nás bude, tím větší je naděje, že se nám je spo lečnými silami podaří uskutečnit. Nebo čím více snů budeme mít a věřit jim, tím větší je naděje, že se nám z nich alespoň polovinu podaří naplnit. Přece jen, čím více je snů, tím větší je i ta polovina z nich. Takže holky, pokud jste už snad i nějaký ten sen obrečely, nezoufejte. Pořiďte si nový, pořiďte si jich víc a věřte jim. Protože nejenom že podobným způsobem nestárnete a udržujete si mla distvého ducha, ale jen podobným způsobem se alespoň polovina z nich může stát realitou.
Jak (ne)okořenit vztah Nedávno Božena přiběhla s očima navrch hlavy, drmolí něco o totální katastrofě a u toho mi mává před nosem časákem. Než se mi podařilo ji pochopit, zvládla jsem zachytit jen pár slovíček: Pepa, sex, trapas a já se na to můžu vykašlat. No. Je vám snad jasný, že půjde o další „Božko‑dizástr“. Takže Božena aktivně chtěla do vztahu přinést trochu toho experimentu. Ať si Pepan taky něco užije, udělat mu radost a tak. Znáte to, všude přehršle časopisů, knih a článků (ať už tištěných, nebo online) se spoustou vybídek typu „okořeňte si manželství, překvapte ho v posteli, sexuální poloha, která vás vystřelí ke hvěz dám“ a tak dále a tak dál. Jeden by se až cítil provinile, že všecky ty rady neaplikuje v praxi, nebo propadnul pocitu, že když to nezkusí, tak vlastně jako by nežil.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS235098