Kluci začali, jak si Polly všimla, tančit svižný námořnický tanec. Předstírala, že je sleduje; celou dobu si rukama objímala kolena a v duchu soucítila se Selinou, která nakonec oznámila: „Obraťme list! Nevydržím ten výstup nešťastné vdovy moc dlouho. PROSÍM! Namouduši nevydržím.“ A tak se rozpovídali o jiných věcech, ale opatrně. Dubose si vzal na starost rozesmávat Selinu, a obstojně mu to šlo, zatímco Polly se zabrala do hovoru s Archiem, který právě dorazil, zastavil se u jejich stolu, viditelně ho omráčil pohled na Floru, načež se unaveně pousmál. „Jak se jí vede?“ potichu se zeptal Polly, mírně stranou od ostatních, a udělal posunek směrem k Selině. „Myslím… myslím, že dělá pokroky,“ řekla Polly a pak se na něj zadívala pozorněji. Kolem očí měl stále hluboké rýhy a Polly si připomněla, jak po těch mnoha letech na společné lodi měli k sobě Archie s Tarniem blízko. Hodně lidí si dělalo starosti o Selinu, ale Archie to taky schytal, a taky z první ruky. Snažil se, aby fungovali dál bez Tarnieho, a bolest se mu vepsala do tváře. Ta nehoda vyvolala řetězovou reakci, jako když se od kamene hozeného do rybníka šíří vlny, a zrovna tak se podepsala všemi směry na lidech. * * * „Jak se daří vám?“ zeptala se. Archie pokrčil rameny. „V takovéhle večery,“ začal a přitom očima přejel dav popíjejících, bavících se a rozesmátých Polbearňanů pod šňůrami světýlek, „je mi po něm doopravdy smutno. A někdy nahodím a užuž se chci po něm ohlédnout, jenže on tam není. A pořád mám neodbytnou myšlenku – dělám to tak, jak by to dělal on? Byl by se mnou spokojený?“ „To víte, že byl,“ povzbuzovala ho Polly.
– 100 –
LETO S VUNI CERSTVEHO CHLEBA.indd 100
10.7.2017 12:51:43 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS234186