primáře jednoho nemocničního zaměstnance, jenž kdysi dávno pracoval u pohraniční stráže a uměl zacházet se zbraněmi, aby zkontroloval všechny místnosti a kamrlíky, které se případně používají jako sklady. Dostal zbraň v případě sebeobrany... A akce začala... Bylo ticho, nic se nedělo, okolo nemocnice byl park, sem tam bylo slyšet z ulice vrčení startujících nebo projíždějících aut, byla už tma a jen sem tam probleskovaly světla jejich reflektorů mezi stromy. Hlídkující příslušníci se museli zabořit hluboko do jejich stínů, aby nebyli k rozeznání a splynuli zároveň s nimi v jeden celek. Uběhla jedna hodina, druhá, třetí, zatím byl klid. Z povzdálí v parku slyšeli nějaký šustot, zbystřili pozornost, naslouchali, ale bylo dál ticho, možná že se jim to jen zdálo, říkali si. Najednou uslyšeli střelbu a znovu po sobě, v přízemí budovy nemocnice a zbystřili pozornost! Hledaný delikvent je určitě v budově a nemocniční zaměstnanec jej objevil. A kdo po kom střelil, to teď nevěděli... Poručík Morávek s kolegou Novým se rozutíkali ke dveřím, které vedly z budovy do parku, když ty se samy otevřely a ven vyběhl muž. „Ruce vzhůru!“ Zavelel Morávek, ale nestačil to ani doříct, když po něm šlehla střela a on se skácel na zem. Ale vzápětí vyšlehla další ze zbraně jeho kolegy Nového a teď padl na zem muž, který vyběhl z budovy nemocnice. Tím byl dán impulz dalším lidem, kteří byli povoláni do akce a všichni se rozutíkali ke dvěma ležícím mužům a do nitra budovy. Poručík Morávek naštěstí mrtvý nebyl, měl zásah do nohy, a tak hodně krvácel. Spadl jim kámen ze srdce, a druhý muž, který po něm střelil, byl hledaný zločinec. Ten dostal přímý zásah, byl mrtev. Z hlavy mu tekl proužek krve přes oko... Nadporučík Nový dal rychlé příkazy k odnesení poručíka Morávka na ošetřovnu a rychle vběhl do budo98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS234155