KAREL VOROVKA / KÁRI VALSSON (1911–1992)
Téměř ve všech českých cestopisech z Islandu, vydaných u nás po válce, se objevuje o tomto muži alespoň pár slov. Nejméně se o něm zmiňuje Zdeněk Němeček, když popisuje návštěvu samoty v Húsafellu: Po dobu života této staré ženy sem tedy nezavítal nikdo z mé vlasti, ačko li jeden náš krajan, hodný a tichý člověk, jménem Vorovka, obcházel far my a sbíral stará islandská čtyřverší. (Zdeněk Němeček: Islandské dopisy, 1948, str. 46) Nejvíce se dovídám od Emila Hadače, Karel Vorovka je dokonce uveden jako spoluautor dvou kapitol jeho knihy. Je v ní také nástin Vorovkova životopisu: Jeho otec, již dávno zemřelý docent Karlovy university, byl rázovitý idea listický filosof, který ostře polemisoval s Masarykem a Rádlem. Karel studoval jazykovědu, hlavně germanistiku. Aby mohl řádně porozumět nejstarším literárním památkám severu, vydal se do země, kde ještě žije jazyk ság, na Island. Pracoval jako dělník na jakémsi dvorci ve Skaga fjordu na severu ostrova a brzy se naučil dokonale islandsky. Později do stal stipendium do Dánska a Švédska, nějakou dobu žil také na Faerských ostrovech, a tak zná prakticky všecky severské jazyky. Faersky se naučil tak rychle a dokonale, že mu tamější odborníci na znamení sympatie vě
96
K A R E L V O R O V K A / K Á R I VA L S S O N
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS233701