Tak nějak je asi možné postihnout společenské parametry, jež jsou živnou půdou davové psychózy. Její síla z jiné stránky prozrazuje paradoxní vyústění zdůrazňovaného a oslavovaného individualismu. Právo na výjimečnost a hledání vlastní cesty k úspěchu se nemilosrdně scvrkává pod nároky na přizpůsobování společenskému režimu, který diktuje směry, jež vedou k úspěchu. Přijetí vyhlídky na úspěch si tak vyžaduje nesmlouvavé sebeomezení a popření svobodné volby. Výsledkem nemůže být nic jiného než pouhé zdání jakési zdatnosti, jež se od ostatních liší pouze vyšší mírou zchytralosti a bezskrupulóznosti. Právě vynucená rezignace na svobodnou volbu spoluvytváří bezduchou konformitu, která sebeobranně stvrzuje svou vůli odmítáním všeho, co by narušovalo základní orientační stereotypy. To ale nevylučuje živé a plamenné diskuze, v nichž se střetávají soukromé priority. Takové konformní konfrontace se nazývají svobodnou výměnou názorů jenom proto, aby se zakrylo, že nikdo již svůj názor mít nemůže a ani nechce. Mít svůj názor je totiž komplikací, která výrazně napomáhá oslabení vlastní pozice. Na všech frontách se bojuje jako o život, ale směr se vytrácí. Sama otázka po směru vyvolává ironické úšklebky a navozuje projevy pohrdání. Ptaní rozevírá nadbytečné po100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS233692