96 / Účetnictví 1
7 Náklady a výnosy
Právní úprava v ČR: • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (v platném znění) – obecná úprava [1]. • Vyhláška č. 500/2002 Sb. – časové rozlišení: § 19, 26, 31, 51–55, náklady, výnosy: § 20–25, 27–29, 32–36, 50, uspořádání položek rozvahy, směrná účtová osnova [2]. • Český účetní standard pro podnikatele č. 006 – Kursové rozdíly, 019 – Náklady a výnosy [3]. Vyčerpávající definice nákladů ani výnosů v právních předpisech ČR sice není, lze však vycházet z toho, jak jsou tyto kategorie charakterizovány v literatuře či v mezinárodních standardech [7]: Náklad je snížením ekonomického prospěchu, který se projeví úbytkem či snížením aktiv nebo zvýšením závazků, jde tedy o takový úbytek ekonomického prospěchu, který povede k poklesu vlastního kapitálu jiným způsobem než jeho odčerpáním vlastníky. Výnos je přírůstkem ekonomických užitků během účetního období, který vzniká běžnou činností účetní jednotky, vede ke zvýšení vlastního kapitálu, a to bez souvislosti s příspěvky vlastníků. Náklady i výnosy představují veličiny tokové, zjišťované vždy za určitý časový interval. Náklady a výnosy se člení na: • provozní (účtové skupiny 50–55, 60–64), • finanční (účtové skupiny 56–57 a 66). V tomto členění se sleduje i výsledek hospodaření podniku. Provozní náklady je možné členit podle druhu nebo účelu. Druhové členění je běžnější ve finančním účetnictví, odpovídá mu i členění účtové třídy 5 v účtové osnově či účtovém rozvrhu. Účelové členění je běžnější spíše ve vnitropodnikovém účetnictví. Účelu vynaložení nákladů může odpovídat členění nákladů podle místa vzniku (středisek), kde byly náklady vynaloženy. Počítačové zpracování umožňuje provádění několikastupňové analytické evidence, která může zohlednit obě hlediska současně. Obecně pro účtování nákladů a výnosů platí následující pravidla: • evidují se narůstajícím způsobem od počátku roku („od nuly“, náklady na straně MD, výnosy na straně D), • je uplatňován brutto princip (zákaz kompenzace nákladů a výnosů, např. oddělení nákladových a výnosových úroků), • uplatňuje se časové rozlišování (zajištění věcné srovnatelnosti) – viz dále, • u mnoha položek je vedena analytická evidence – např. zajištění daňových požadavků (rozdělení položek tam, kde je daňově uznatelná jen určitá část). Porovnáním nákladů a výnosů lze zjistit stupeň zhodnocování majetku v hospodářském procesu, tedy ekonomickou efektivnost tohoto procesu (výsledek hospodaření).
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS233041