pistoli kapesníkem, kterým jeho obchodní partneři pohrdli, a ukládá ji na samotné dno batůžku. S lítostí sleduje, jak jeho nožík mizí v černé kapse. Ale co se dá dělat, je čas zabíjet, a tak mu je ten perořízek na nic. Ve středu se ještě nic zlého nestalo. Čmelák piloval detaily plánu iks a dolaďoval s Pocemem signály. Venku dál svítilo bledé studené slunce. Ostýchavě hřálo zemi, jen tak, aby se neřeklo. Snad toužilo po odpočinku. Ve čtvrtek past sklapla. Proběhlo to takhle: Věděl, že se kolem sklepa pořád motá. A tak prostě ne chá odemčeno, schová se tam a čeká. Otec spí a matka je pryč. Takže tu klidně může strávit celý den, aniž by to někomu bylo podezřelé. Sem dolů stejně nikdo nechodí. Nikdo kro mě… Zaslechne, jak vrznou plechové dveře. Cože, tak brzy?! A to si s sebou poctivě připravil svačinu. Chleba s eidamem a šunkou, kdepak taveňák, pche! Docela se na ni těšil. Taky čokoládovou figurku se sladkými vnitřnostmi, zbyla ještě od Vánoc. No, teď už je to jedno. Už je tady. Plán iks začíná. Tak honem, první úkol — nalákat. Plouživé, zprvu ostýchavé kroky. Udělá jich několik, pak se přikrčí a naslouchá. Čmelák slyší jeho dech. Propána, ten funí. Bude to moc jednoduché, pomyslí si Čmelák. Už za chvíli toho ovšem zalituje, to když uslyší řetěz. Magor dlouho čekat nevydrží. Touha ho žene. Zapo míná na opatrnost. Ví, že se tu něco děje. Musí se dít, když je kolem toho takový shon. Pořád ty zamčené dveře, ty malé rychlé kroky, ty hlasy v temnotě. Něco se tu, sakra, děje! A já chci vědět co! myslí si Magor. Chci ho znovu vidět. Zvědavost ho vábí. To proto je neopatrný. Proto jde dovnitř. Na záda se mu přilepí drobný stín. Liška 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS232944