Podivná hra (Ukázka, strana 99)

Musí se ho nenápadně zeptat, jestli v těch dnech něco má. Třeba je to nějaká významná schůzka, kde po něm někdo bude něco chtít, a když to nedostane, tak ho chce vydírat. Nebo dokonce…

Karla si vzpomněla na mrtvoly podnikatelů v Orlické přehradě a pořádně se jí zamotala hlava. Dneska se ho ještě nezeptá. Zítra to bude mnohem bezpečnější, to už si Marek ta data z jejího telefonu pamatovat nebude. Snažila se chovat jako obvykle, jako by měla hlavu úplně prázdnou. Ve skutečnosti byla její hlava až po okraj naplněná otazníky. Kdyby aspoň pár z nich dokázala vyřešit, ale její rozum na to prostě nestačí. Musela si přiznat, že je jen hloupá buchta, která nerozumí technice, a tak se nějakému hackerovi a počítačovému zločinci bránit nemůže. Neumí to, neví jak!

Večer se jí usínalo zase špatně. Měla v hlavě data z telefonu a pořád o nich přemýšlela. Třeba to tak opravdu jde. Třeba si takhle předávají tajné informace teroristi nebo jiní zloduši. Nikde žádná stopa a informace dorazí na místo. Ale proč by ji pořád předem upozorňoval? Kdyby chtěl ublížit, mohl to udělat kdykoliv a kdekoliv. Okamžitě, hned. A když je tak chytrej, tak beze stopy.

Ne, za tím vězí něco jiného. Jemu dělá dobře, že je vyplašená.

Raduje se z toho, že umírá strachy. Jestli ji tajně pozoruje nebo jí šmejdí v mailu, tak ví, že ji tím ničí. „Takovou radost mu neudělám,“ vykřikla najednou a posadila se na posteli.

Marka tím vzbudila. Přetočil se na druhý bok a zabručel: „Spi, je noc. Něco se ti asi zdálo!“ Znovu si lehla a přemýšlela o tom, že svůj život změní. Určitě ji chce vidět na lopatkách, ale toho se nedočká! Třeba ví, jaký je Marek realista a že ho její černé myšlenky otravují. Třeba čeká na to, až se rozvedou? To nedopustí! Dala si předsevzetí, že už se 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS232883

Markovi o ničem ani nezmíní. Zkusí to všechno řešit sama. A taky si zajde do kadeřnictví. A koupí si něco nového na sebe. Nové šaty si koupila naposledy před dvěma lety.

Sotva se jí podařilo usnout, opět se vzbudila. Byla zpocená a hlasitě oddechovala. Podívala se na svůj telefon na nočním stolku, a ten se v tu ránu sám od sebe rozsvítil. Pomyslela si, že je to jak v nějakém hloupém béčkovém hororu. Byly dvě hodiny a dvacet dva minut. Zdál se jí sen. Příšerný sen. Nejstrašnější noční můra.

Někdo holky unesl, omámil je a pak je zase vrátil. Nikdo nevěděl, co se s nimi dělo, a nevěděly to ani ony. Dokonce ve snu viděla i to místo. Bylo to mezi starými paneláky. Takové tady v blízkém okolí nejsou.

Byl to jen sen, uklidňovala samu sebe. Šla si do koupelny opláchnout obličej studenou vodou. Když rozsvítila, Eliška ze zvyku vstala z postele a zamířila na záchod. Pak se hrnula do koupelny a nejspíš si myslela, že už je ráno. „Běž ještě spinkat, je teprve noc,“ upozornila ji Karla a s úlevou si Elišku prohlížela. Je živá a zdravá.

Když se z dlaní napila ledové vody, udělalo se jí lépe. Pořád dokola si opakovala, že to byl jenom sen. Nic víc, nic míň. Kdyby měla jistotu, že mu nejde o děti, tak by byla hned klidnější. Sama se třeba ubrání, třeba na něj nějak vyzraje, ale holky jsou snadnou kořistí. Ach jo!

V noci už neusnula. Ráno jí tak bušilo srdce, že kdyby si změřila tlak, nejspíš by praskl tlakoměr. Musela si dát vlažnou sprchu.

99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS232883

V práci toho moc nenamluvila. Bylo jí jasné, že kdyby se zmínila o otevřeném kalendáři, Laura by ji odbyla stejně jako Marek.

Proč se ale nikdy dřív nic takového nestalo, a teď se najednou její telefon zbláznil? Možná už je opravdu starý a potřebuje vyměnit! Snažila se uklidnit. Možná to byla opravdu jen porucha na telefonu, ne žádný vzkaz. Ale i tak se dnes od Marka bude snažit vyzvědět, co má v ty dva dny naplánováno. Musí to navlíknout nějak nenápadně. Ale jak?

Celou pracovní dobu si promýšlela, co ta data mohou znamenat. Zkusila si vyhledat nějaké kulturní akce, které se konají 6. 11. a 4. 12. Bylo toho spousta. To je ono! Pozve Marka do kina nebo do divadla, a tak se ho snadno zeptá, co má v ty dny, které ji tak zajímají.

V práci šlo všechno jako obvykle. Po obědě se jí ale pracovní doba táhla. Byla unavená. Za celý svůj život by nenasbírala tolik únavy jako za posledních několik dní. A všechno kvůli jednomu počítačovému pirátovi. Nebo není sám? Má co do činění s bandou pedofilů? S celým mafiánským gangem? Ale na ni si nepřijdou.

Jedna rozzuřená kvočna je někdy horší než hejno mafiánů.

Napadlo ji, že by se měla pokusit Petrovi vyslat další prosbu o pomoc. Byla si jistá, že ta první nevyšla. Napíše mu dopis, ale nepošle ho na bráchovu soukromou adresu. Jestli ten lump zachytil jeho telefonní číslo, určitě si zjistí, kde bydlí, a třeba bude hlídat poštu, jestli mu Karla něco nepíše. Udělá to jinak.

Na internetu si našla adresu pracoviště, kde její bratr dělá. Pak stručně vylíčila, co všechno se jí přihodilo, a jestli by to nemohl říct svému kamarádovi, který dělá u policie. Dopis zabalila do nějakého formuláře tak, aby bylo přes obálku jasné, že je to úřední formulář. Nejprve sáhla po daňovém přiznání, ale pak si řekla, že by to mohlo být nápadné, když rok ještě ani zdaleka 100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS232883