98
Při porovnání skejušské a lemkovské variety shledáváme rozdíly ve vyznění písní, lokalizaci děje, koncovkách slovesných tvarů, kdy v lemkovské varietě má přítomný čas formu slovesa v minulém čase, což je právě typické pro polštinu. Takové jazykové variety se občas objevují i v řeči Skejušanů. Například: bdu varyla jidlo (budu vařit jídlo), bdu hvaryla (budu mluvit), bdu špivala (budu zpívat). Zde pozorujeme vzácné propojení tvarů sloves budoucího a minulého času. Ve skejušské historické písni Hori chlopci (Vstávejte chlapci) se s tímto jazykovým jevem také setkáváme: Oj, jakyj vyn krasnyj pohrib bude mav… (Oj, jaký on hezký pohřeb bude mít). Historické písně drátenické Do kategorie historických písní je možné zařadit i písně drátenické,197 které jsou zajímavé nejenom svou tematikou, ale i nostalgickou náladou. Jedná se v podstatě o písně pracovní, samotné drátenictví jako řemeslo již zcela zaniklé má pro posluchače ale již rozměr historický“.198 Některé z nich jsou součástí scénáře Drytarjka, kde se popisuje putování chudých lidí ze Skejuše po světě za účelem uživení svých rodin. Dráteníci původně drátovali rozbité a popraskané hliněné nádobí, později spravovali a letovali také nádobí plechové a smaltované. Jednalo se o podomní obchodování, které plnilo své poslání až do třicátých let 20. století. Historické prameny uvádí, že prapředkové stávajících Skejušanů provozovali drátenickou činnost od druhé poloviny 18. století až do dob, kdy se narodili nejstarší členové a členky souboru, kteří si částečně vzpomínají na vyprávění rodičů o drátenické profesi svých předků. Obce Kamienka a Jarabina patřily mezi nejznámější drátenické obce na Spiši.199 V repertoáru souboru jsou zaznamenány jenom tři drátenické písně: Drytari, drytari, de ste večyr byly (Dráteníci, dráteníci, kde jste večer byli), Dobri tomu drytarjovi po šviti chodyty (Dobře tomu dráteníkovi chodit po světě), Myla moja, nič nemame (Moje milá, nic nemáme).200
197 Přehled drátenických písní viz rigorózní práce Iriny Malinové příloha č. 5, s. 2. 198 Slovník české hudební kultury. Praha: hudební nakladatelství Editio Supraphon 1997, s. 504. 199 Derevjaník, Mikuláš, Štefaníková, Žaneta. Dejiny obce – Vysťahovalectvo. In: Jarabina Orjabyna. Kežmarok: Vivita 2007; Kseňak, Mikuláš. Tlumok nadiji. Narodny novynky, 2004. Mikuláš Kseňak na toto téma vydal knihu: Kseňak, Mykolaj. Bida Rusyniv z domu vyhnala. Prjašiv: Svitovyj kongres Rusyniv, 2002; Štrenk, Mikuláš. Z histórie a prítomnosti Kamienky. Prešov: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1982. 200 V materiálech Mikuláše Mušinky ale tyto písně nejsou zaznamenány.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS232785