Zůstala jen část odhodlaných, co to odmítala vzdát. Většinu těchto lidí tvořili bývalí vojáci, nebo jen lidi, co neměli v lásce Ameriku a jejich představu mírové pomoci. A pak lidi, kterým vzrůstající násilí v zemi sebralo všechno a všechny milované. Vinc počkal, až projde dvojčlenná hlídka a pokynul Křečkovi, aby přeběhl silnici. Následovali opatrně Muff a Zizi. Opatrně zalezli k dalšímu křoví. Tentokrát už měli štěstí a našli hledanou budovu. Opatrně ji obešli, aby zjistili, co se kde nachází. Muselo jim přát obrovské štěstí. Vzhledem k příšerným vedrům bylo otevřené v přízemí jedno okno. Pokynul rukou Ondrášovi, ten vzhlédl a kývl hlavou na souhlas. Vinc si klekl, nastavil ruce a Ondráš opatrně vylezl. S připravenou zbraní prohlédl místnost. Sice rozsvíceno, ale nikdo se v ní nenacházel. Lehkým syknutím naznačil Vincovi, aby jej vysadil. Ondráš se vytáhl dovnitř a prozkoumal místnost. Pak se vyklonil a pomohl dovnitř Muffovi a Zizimu. Vinc nakonec opatrně i s EBRem vylezl, ale do ruky si vzal pistoli. Pušku zajistil a hodil ji přes záda. V tak malých koridorech se mu s ní nechtělo manipulovat a navíc by byl v dost silné nevýhodě. Procházeli opatrně mezi místnostmi a hledali cokoliv, kde by mohli být zajatci. Nakonec opatrně stoupali po schodech do vyšších pater, kde jim opět stálo štěstí. Z jedné místnosti k nim doléhaly tlumené údery a angličtina míšená s českými nadávkami. A Vinc podle hlasu jednoznačně poznal Hoffa. „Seru na tebe, ty Fagalo!“ ozvalo se zpoza dveří. Výslech očividně nesl své výsledky, protože počet a pikantnost Hoffových nadávek na vyslýchajícího, jeho rodiče a příbuzné se jen zvyšoval.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS232764
Stačilo pár pohybů ruky a všichni se rozmístili okolo dveří. Ondráš s Vincem se připravovali vejít, zatímco Zizi a Muff hlídali chodbu. Vinc s pistolí opatrně sáhl na kliku a pootevřel. Nakoukl a spatřil pouze jednoho amerického vojáka, co bušil do Hoffa hlava nehlava. Nejvíce však do hlavy, samozřejmě. Pootevřel dveře více, namířil pistoli a jedním pohlazením spouště trefil vojáka do temene. S nechutným zachrchláním voják padl přímo na Hoffa přivázaného k židli a oba se s rachotem zřítili na zem. V tu chvíli se celá parta nahrnula dovnitř. Přesně podle toho, jak je to Hoff kdysi učil. Našli však jen jednoho mrtvého Američana, svázaného Hoffa a dvě těla v českých mundůrech umlácená k nepoznání. Křeček se musel pousmát, Američan padl opravdu šťastně. Hlava se mu zabořila do Hoffova klína a tam zůstala, takže to vypadalo na něco zcela jiného. Vinc s namířenou pistolí skopl mrtvolu provádějící orální sex z Hoffa, zasunul pistoli a vytáhl nůž. „Hoffe!“ zaklepal s ním Vinc. „Slyšíš mě?“ Hoff i se i přes rozmlácený obličej smutně usmál: „Kde jste kurva byli tak dlouho?“ Hlavou pokynul k dvojici těl. Obličeje rozmlácené, ruce zlámané do nepřirozených úhlů a u jedné chybějící prsty na rukou. Zplstnatělé kusy masa visely z rozřezaných končetin, celá místnost páchla krví a močí. Hoff si těla zklamaně prohlédl a Vinc z něj nožem odřezával lano, aby ho mohl dostat ze židle. „Trochu jsme se zdrželi,“ vysvětlil kvapně Vinc. „Seš schopnej chodit?“ „Jo, v klidu.“ Hoff opatrně vstal a otřel si krev z obličeje. Okamžitě si vzal od Křečka nabízenou Čezetu. Překontroloval ji a odjistil. Kývnutím hlavy naznačil, že je připraven vyrazit. 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS232764
„Co teď?“ zeptal se. „Dáme signál Ládisovi.“ „On je tu taky?“ podivil se Hoff. „Ten to celý vymyslel,“ mávl rukou Křeček. „Chtěl jít pro tebe sám, magor.“ „Děláš si srandu?“ poskočilo Hoffo překvapeně obočí. „Ne, poslal spoustu lidí do prdele a chtěl pro tebe jít sám, i kdyby to tady měl celý vystřílet.“ „Na co si to kurva hrál? Turbospešulátor jeden…“ „Ale notak…“ klidnil ho opatrně Vinc. „Jakoby nestačilo, že už ho teď chce Aláhovec zastřelit.“ „Aláhovec?“ nechápal chvíli Hoff. „Tom, trošku se to v bunkru pohádalo.“ Vinc dal dvojitým stisknutím signál do vysílačky. Odpověď však nepřišla. Všichni začínali být nervózní, protože venku začínaly dunět kroky. Zbraně mířily na dveře připravené k palbě. Čas se začal nepříjemně vléct. Všichni doufali, že uslyší to, co potřebovali. „Co se stalo?“ „Čekáme na signál.“ „Jakej?“ zamračil se Hoff a nepřestával hlídat dveře. Země se otřásla. Vzduchem se nesl rachot explozí. Ovšem překvapivě z jiné strany, než všichni čekali. „Tenhle,“ oznámil Vinc. Následovala další série explozí a sirény na základně se rozječely na nejvyšší možnou úroveň. Tentokrát exploze šly z očekávaného směru. Země se chvěla a vzduchem se začaly nést zvuky boje. Výstřely ze všech možných zbraní a další výbuchy. „Co to kurva?“ divil se Vinc a Hoff polkl otázku, když viděl otazníky v očích všech přítomných. 100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS232764