X
Město je vydáno napospas nelidským uchvatitelům; domácí náčiní přivede soudce na stopu skupiny zmizelých.
Když Ti otevřel oči, pronikalo přes tabulky naolejovaného papíru světlo svítání. Uviděl, jak se nad ním sklání zarudlá, špatně oholená tvář s nízkým čelem, s malýma hloupýma očima a úzkými rty, z nichž vycházel smrdutý dech. „Přines mi ranní rýži, Chungu,“ řekl soudce a odvrátil hlavu. Vrátila se mu matná vzpomínka. Seržanta Chunga nechal v Pu-jangu. Chtělo to prohlédnout si ten svraštělý obličej podruhé. Ti s výkřikem vyskočil a odehnal makaka, který se mu pohodlně usadil na prsou a poslouchal, jak chrápe. Zvíře se běželo schovat nahoru na kus nábytku, odkud upíralo na rozčileného muže pohled uražené staré dámy. Soudce chvíli malého vetřelce pozoroval a přesvědčil se, že se mu to nezdá. Ještě znepokojivější bylo, že to nebyla tatáž opice jako předevčírem. To se jeho pavilon 101
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS232683