S veselou do školy, ještě veseleji ven (Ukázka, strana 99)

Když dokončila poslední ze svých divadelních otáček a přistoupila k profesorovi, aby mu odevzdala vybrané práce, vzal je s co největším klidem do rukou a položil na učitelský stůl. „Děkuji vám, slečno, můžete se posadit,“ řekl.

Jana, doprovázena uznalými pohledy spolužáků a spolužaček, šla pomalu ke svému místu v poslední lavici, cestou se vítězoslavně rozhlížela a rozdávala úsměvy do všech stran.

Také Tomáš tu triumfální cestu sledoval, počkal, až se konečně posadí, a pak okázale zatleskal: „Výborně! Neoceníte svoji spolužačku také potleskem?“ obrátil se k ostatním. „Právě jsme viděli jedno z nejskvělejších divadelních představení, jakého jsem byl kdy svědkem.

Málem jsem se do vás zamiloval, slečno,“ obrátil se k ní, rozhodil rukama a pokrčil rameny. „Doufám, že se tomu budete po maturitě dále věnovat. Však už je za dveřmi…“ Pak sebral profesor češtiny Tomáš Zezulka ze stolu písemné práce svých studentů, po svém zvyku se jim uklonil a odešel. Když se za ním zavřely dveře, zůstali všichni ještě chvíli stát.

Nikdo z nich nic neřekl, nikdo z nich nepromluvil, Ukázka elektronické knihy, UID: KOS232610

jen jedné z dívek, té v poslední lavici u okna, se po tvářích rozběhly neposlušné slzy…

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS232610

Mám tě na mušce Alice byla stavební inženýrka, čerstvě po mateřské dovolené, a protože o ženu ve stavebnictví neměl nikdo zájem, rozhodla se zkusit to ve školství. Měla štěstí: Nedaleká střední odborná škola právě zoufale sháněla schopného odborníka pro své nástavbové maturitní studium a Alice přišla jako na zavolanou. „Ano, paní inženýrko, přijmu vás s radostí,“ sdělil jí zástupce ředitele Pásek na závěr krátkého přijímacího pohovoru, „ale musím vás upozornit, že kromě nástavbového maturitního studia zde máme i klasické učební obory, a i tady bychom potřebovali vaši pomoc. Například u zedníků a stavebních tesařů. Troufnete si na to?“ „Myslím, že ano. Dřevěné konstrukce je moje specialita.“ „Myslíte, nebo si opravdu troufnete?“ znovu se ptá muž, jako by poslední slova stavební inženýrky přeslechl. „Je totiž něco jiného dohlížet na dělníky a něco jiného dohlížet na učně…“ Byl to už starší prošedivělý pán s doktorským titulem, ten Pásek, a potrpěl si na přímé jednání.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS232610