3.2.3. Protokanaánské písmo Historie Toto písmo je první skutečnou abecedou v lidské historii, a proto je nazýváno „matkou matky písem“. Současná teorie o původu tohoto písma říká, že vzniklo tak, že semitští otroci a dělníci z Kanaánu, pracující ve starém Egyptě, adaptovali vybrané znaky hieroglyfů pro zapisování své řeči, což se mohlo stát někdy mezi lety 1900 až 1700 př. n. l. Egyptské hieroglyfy už v té době obsahovaly znaky pro jednotlivá písmena, ale takto se používaly velmi vzácně, a Semité je proto nepřevzali. Místo toho si vybrali z hieroglyfů takové znaky, které popisovaly předměty, jejichž semitská jména začínala potřebnou hláskou - tento způsob je nazýván „akrofonickým principem“. Systém lze názorně předvést na hieroglyfickém znaku pro „dům“, který se v semitských jazycích řekne „bejt“ a který staří Semité ve zjednodušené formě zavedli do své abecedy jako písmeno označující zvuk „b“. Dalším příkladem může být hieroglyfický znak pro vodu, v semitských jazycích „mem“, z něhož se stalo písmeno „m“ (v jeho lomených křivkách je mimochodem dodnes viditelný tvar vln z původního egyptského hieroglyfu). Semité hieroglyfické znaky většinou zásadně zjednodušili. Nové písmo se rozšířilo do Kanaánu přes Sinaj, a proto je někdy také nazýváno „protosinajským písmem“. V průběhu staletí se z něj vyvinulo fénické písmo, zdroj vývojových forem všech západních abeced i abjad, a původ písmen latinky lze tak snadno vystopovat až k původním staroegyptským hieroglyfickým znakům.
- 98 -
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS232582