„Proč jste potom tady? Proč jste neodjela s ním?“ No jo. Proč vlastně? Náhle jsem měla takový hlad, že jsem si nacpala do pusy tři jahody najednou. Po obědě jsem povýšila na sběr rajčat. Celou hodinu se mnou nikdo nepromluvil. Nakonec zhruba padesátiletá žena prohodila směrem ke mně: „Nemusíte se s tím tak mazlit.“ Narážela na způsob, jakým s plody zacházím. Něžně jsem je ukládala do košíku, abych je nepomačkala, což poněkud zpomalovalo moje pracovní tempo. „Stejně půjdou do hrnce,“ vysvětlovala. „Hýčkat si budeme tamta.“ Ukázala na rostliny o pár řádků dál. Přešla k nim, utrhla jeden z červených plodů a podala mi ho. „Ochutnejte.“ „Nemám nůž.“ „Prostě si kousněte,“ poučila mě. Zahryzla jsem se do rajčete jako do jablka a šťáva mi vytryskla na bradu. Slupka příjemně hřála. Rajče chutnalo po slunci, zemi a dešti. „Teď okoštujte tohle.“ Nabídla mi jedno z těch, která jsem posbírala. Přestože i tohle bylo temně červené, postrádalo onu lahodnou chuť. Neexplodovala mi na jazyku, jenom ho mírně polechtala. „Cítíte ten rozdíl? Tyhle jsou na zavařování a tamty k jídlu.“ „Ano.“ „Dobře.“ Znovu poklekla. „Jmenuji se Ilsa.“ „Těší mě, Ilso. Já jsem Lux.“ „Já vím. Nemusíte se představovat. Každý ví, kdo jste.“ Můj košík byl skoro plný. Trhání mi teď šlo mnohem 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS232545
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.