„Ahoj krásko, jak ses vyspala?“ Pousmál se s jemně nakloněnou hlavou na stranu. „Dobře, díky, tady se musí každý vyspat dobře, vždyť je to tady jako v pohádce.“ „Jsem vážně rád, že se ti tu líbí. Když jsme tu jak v pohádce, tak si princezna zaslouží také královskou snídani.“ Vedl ji ven na verandu. Když Sára viděla pohoštění, které pro ni měl Christopher připravené, byla v šoku. „Chápu, že trpíš pocitem, že se o mě musíš starat, ale kvůli mně si vážně nemusíš dělat takovou škodu.“ „Jakou škodu? Dělám to rád, chci tě rozmazlovat. Baví mě to. Zkus si to užívat a nekomentovat to.“ Odvětil jí na to na půl vážně a na půl ve vtipu Christopher a Sára se bez jediného slova pustila do jídla. „A ty, ty jíst nebudeš?“ „Ne, už jsem jedl.“ „Aneb, jak slušně někomu připomenout, že vstává pozdě a prošvihne i snídani s druhou osobou.“ Prohodila pobaveně směrem k sobě a začala si nandávat na talíř. „Hm... co budeme vlastně dneska dělat?“ Zeptala se Christophera s plnou pusou. „Ty se prostě nemůžeš nechat jen tak překvapit, viď?“ Zasmál se a posunul se na židli. „Co bys řekla tomu, kdybychom se podívali na vodopády v horách? Bude to pěkná túra a pěkná procházka.“ Sára se tajuplně pousmála. „Beru to jako souhlas. Zatím připravím pár věcí a potom vyrazíme.“ Políbil ji do vlasů a zmizel v chatě. Než se Christopher vrátil, proběhlo Sáře hlavou, jak se vlastně večer dostala do postele. Také se na to Christophera hodlala zeptat. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS232153