98
I. CESTY VE VLASTI (1885–1903)
byla neobyčejně prudké a horkokrevné, trochu pánovité a vševědoucí, pravý opak mírného manžela. Byla velmi zběžná ve psaní švabachem48 a pilná čtenářka knih náboženských a dobrodružných ˄nebeklíčů a týdeníčků Kříž a Maria˄, dědeček byl úplně negramotný. U babičky bylo mým největším potěšením choditi na půdu a přehrabovati kdejaké lejstro a knihy.49 Některé z nich zaujaly ihned mou největší pozornost od doby, kdy jsem byl teprve ve druhé třídě a hned na začátku roku jsem měl přečtenu naši čítanku. V Kostelci jsem našel objemnou ˄V. A.˄ Klicperovu čítanku50 a články o římských dějinách s mapami označujícími různé světadíly, s popisy horopisu a vodopisu.51 Mimo to ˄jsem vyšátral˄52 obrázkovou biblickou dějepravu,53 v níž různé výjevy byly zobrazeny hodně křiklavými barvami – např. Mojžíšův hořící keř, obětování Izáka, smrt Absolonova. V obou ˄knihách˄ objevil jsem počátky svých pozdějších nejmilejších a nejširších studií: zeměpisu, dějin, náboženství, filosofie a jazykovědy. Bylo to pudové dobývání povrchu světa silou ducha; ono símě hořčičné, jež padlo na úrodnou půdu a vyrostlo v mohutný strom. Těmito knihami jsem daleko předstihl své netečné spolužáky – nejméně o dvě třídy. Svět v mé mysli [se] rozrůstal do rozměrů daleko sahajících za malý obzor, v němž jsem se pohyboval, a daleko za hranice mocnářství, jak jsem je viděl nakresleno na školních mapách a půdorysech. Paměť, prudkost, fantasii a pověrčivost zdědil po matce můj otec. Po něm jsem zdědil obrazotvornost a paměť bez prudkosti, ale se sklonem k mysticismu – k oné spojitosti duše s Neviditelným, odloučenost54 od života čistě materiálního, nezviklatelné55 přesvědčení o souladu s řádem, který není z tohoto světa. O tento můj vývoj se nikdo nestaral. Proto jsem sdílel své fantazie jen s oněmi lesy, kterými jsem chodil do školy a ve kterých jsem pobíhal o prázdninách. Byly oživeny řadou postav z dalekých končin, o nichž jsem četl nebo snil. V Ottově kalendáři z roku, myslím, 1891, dočetl jsem se o dr. Emilu Holubovi a jeho cestě do země Mašukulumbů; též o Prževalském a jeho hrobě na
48 Korespondence Barbory Nyklové jejímu vnukovi je celá psaná švabachem. 49 Přibižně v těchto místech začíná tematicky článek Kniha v mém životě uveřejněný v časopise Marginalie v roce 1938. 50 Nykl má zřejmě na mysli některou z čítanek Josefa Klicpery (n. 1838). 51 Byla v ní mapa Evropy a jejích hlavních řek: Pečora, Dvina, Visla, Odra, Labe, Rýn atd. Též poučení o pěti dílech světa. Dále zajímavé články o ctnostných Římanech, Fabriciovi a Coriolanovi, jakož i o Mikuláši Zrinském. Fabricius na mne učinil mocný dojem: „Dříve slunce se odkloní od své dráhy, nežli Fabricius od dráhy ctnosti.“ Poznámka A. R. Nykla. 52 ‹jakousi› 53 Zřejmě míněna Biblická dějeprava Starého i Nového zákona pro školy obecné od Josefa Kreisingera (1807–1861). 54 ‹jakousi 55 ‹cosi jako
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS232107