STEVE BERRY Vittovou. Pamatoval si každou podrobnost z doby, kterou spolu strávili, a nebylo to vždycky příjemné vzpomínání. Vyhledal klikatou silničku vedoucí na návrší k dače, kterou zahlédl z letadla. Odbočil s náklaďákem mezi stro my a zastavil na zasněženém plácku. Zaparkoval a vydal se k dače pěšky. Brodil se závějemi a přelézal kmeny, pod bota mi mu povrzával přemrzlý sníh. Nad hlavou se mu klenuly bezlisté větve a k tmavnoucímu nebi trčely špice jehličnanů. Oči ho pálily od studeného větru. Díky každodenní dávce dřepů a sklapovaček si nemohl stěžovat, že by mu zakrněly svaly, ale zima a šplhání do kopce si stejně vybíraly svou daň. Doplahočil se na vrchol, ohlédl se a uviděl, že jeho pří tomnost neklamně prozrazuje šňůra šlépějí. Do cesty se mu postavil po pás vysoký zrezivělý drátěný plůtek. Od jezera sem foukal ledový vítr. Schoval se za tlustou borovici a za hleděl se na daču. Z jejích tří komínů se valil k nebi kouř. Jedno ze dvou aut, která u ní prve stála, zmizelo. Mrazivým vzduchem k němu zalétaly útržky nějaké lidové písničky. Brzy objevil odkud – z přístavku, kulatého a celého ze dřeva, bez oken a s jediným vchodem. Z vrcholku jeho zašpičatělé střechy vytrvale stoupala pára. Dostal za úkol vypátrat Vadima Belčenka. Ukázali mu jeho fotografii starou několik let. Je to prý nějaký bývalý ar chivář KGB. Jestli ho najde, má se stáhnout a nahlásit přes nou lokalitu. První část úkolu bude poměrně snadná, druhá už tolik ne, protože přišel o svůj mobil. Ale má náklaďák a te lefon někde sežene. Překročil plůtek, přeběhl k domu a pak přes podivně zčernalý, zledovatělý prostor za koncem příjezdové cesty k přístavku, odkud se linula hudba. Běžel opatrně, protože 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS231398