potrestat, čekala by je poprava. Zrovna tehdy však připlula do Anglie se svým doprovodem princezna Anna. Ta uprosila svého nastávajícího, aby je nechal žít…“ Henry se znovu odmlčel. „Měla vlastně na Richarda velký vliv po celou dobu, co spolu žili,“ řekl po chvíli. „Celých dvanáct let. Je velká škoda, že pak umřela. Na mor! Byla ještě mladá, nebylo jí ani třicet. Ani děti s králem neměla, i když se prý měli opravdu rádi. Richard se pak začal chovat úplně nepříčetně! Dal srovnat se zemí zámek, kde Anna umřela, a jednoho z lordů by málem zabil jen proto, že přišel pozdě na její pohřeb. Už za dva roky se ale oženil znovu, se šestiletou holčičkou!“ „Cože?“ vyhrkl Jeroným nevěřícně. „Je to tak! Šlo ale jen o politický sňatek. Nevěstou byla francouzská princezna Isabella a Richard tak chtěl urovnat spory s Francií. Tu nešťastnou dlouhou válku. Hned po svatbě odvezl děvčátko na jeden ze svých hradů a sám se vydal na vojenskou výpravu do Irska. Ještě se z ní nevrátil.“ „Říkal jsi něco o jakýchsi lollardech, co šíří Viklefovo učení,“ připomněl Jeroným Henrymu, co ho ve skutečnosti na celém výkladu anglických poměrů nejvíc zajímalo. „Á… ti žvanilové! Bůh mi odpusť, všichni by ale měli shořet na hranici. Jsou to kacíři!“ „Proč?“ málem vybuchl Jeroným, hned se ale ovládl. „Jejich kázání po venkově dělají lidem v hlavě jen samý zmatek!“ pokračoval Henry Crow. „Ti blázni tvrdí, že jsme si prý všichni rovni. A máme žít v chudobě, jak si to přál Kristus! Taky šíří mezi lidmi anglický překlad bible, se kterým přišel Viklef, a říkají, že si ji teď může přečíst každý Angličan. A že prý Písmo svaté je jedinou zjevenou pravdou. Když se jím prý budeme řídit, nepotřebujeme žádné kněží a biskupy. Dokonce ani papeže. Že církev jsme my sami. Jak říkám, kacíři! Na hranici s nimi, než způsobí ještě větší neštěstí,“ rozohňoval se Henry čím dál víc. Rozčilením celý zrudl. Škubal přitom za vzácnou kožešinu na rukávu svého pláště, až ji málem utrhl.
101
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS231253