tovalo velvyslanectví (nunciatura), odmítl papež usídlit se v přepy chovém hotelu a nastěhoval se do pokoje v penzionu. Největším zklamáním v jeho životě byla proměna, k níž do šlo v jeho vlasti Polsku po pádu železné opony. Jan Pavel II. věřil, že zkušenost ze zápasu za osvobození z moci Sovětů jeho krajany navždy pevně semkne s katolickou církví. Se zděšením pak sledo val, jak i v Polsku se vyprazdňují kostely a lidé prahnou po krás ných autech, po novém nábytku a po elegantních šatech. Karolu Wojtyłovi touhy po světských statcích byly až do konce jeho ži vota čímsi podezřelým. Ještě podezřelejší pro něj bylo otázku po úspěšném životě spojovat s otázkou, kolik peněz člověk k tako vému úspěšnému životu potřebuje. Jan Pavel II. vytrvale odmítal uznat, že lidé potřebují nějakou materiální základnu, aby mohli žít. Mluvil a psal vždycky pouze o opaku. Kdykoli mluvil o nou zi, byla to vždycky nouze spirituální. Šlo-li o chudobu, pak vždy o chudobu spirituální. Katolíci, tak jak je Karol Wojtyła viděl od počátku devadesátých let, jako kdyby nepotřebovali peníze, jejich jediným určením bylo posilovat svou zbožnost. Po svém zvolení v roce 1978 až do pádu zdi Karol Wojtyła ještě projevoval naprosté pochopení pro čistě materiální nouzi dělníků, kterou mohl vidět a zažít z bezprostřední blízkosti, když zajížděl do Polska. Avšak poté co se zhroutila sovětská říše, zmocnila se jej opravdová vnitřní panika. Nadprůměrně inteligentní Karol Wojtyła se obával, že nastane to, co skutečně pak nastalo a čemu papež Jan Pavel II. s celou svou vahou nedokázal zabránit – Poláci a všichni křesťané v osvobozeném východním bloku toužili po materiálním blahobytu. Několikrát jsem v papežově letadle o tomto problému s Karolem Wojtyłou hovořil; téměř nic jej neděsilo tolik jako touha lidí ve východní Evropě po materiálních statcích. Karol Wojtyła po važoval válku církve se Sověty za náboženskou válku, nikoli ve smys lu války mezi náboženstvími, ale za válku církve proti zlu. Na rozdíl od náboženské války, jako třeba té nejklasičtější ze všech, křížových tažení, se Karol Wojtyła rozhodně nedomníval, že by se církev měla
– 98 – Ukázka elektronické knihy, UID: KOS231215