Miloslav Švandrlík: Černí baroni dobou zaujaly, a nezapomínali ani na ženské půvaby. Pokorný velebil Helenku z Hostivaře, zatímco Kefalínovy představy o ideálním ženství byly dosud mlhavé a nepřesné. Tu a tam byli vyrušeni některým zedníkem nebo mistrem, který je požádal o dovezení vápna, cementu, písku nebo něčeho jiného. Silně je to obtěžovalo, ale většinou se chovali kulantně a nezřídka těmto žádostem vyhověli. Brzy pochopili, že důležitá není vykonaná práce, ale tužka. Sami si psali pracovní výkazy, a tak počet fůr den co den úctyhodně stoupal. Jejich výkon se přiblížil k veliké radosti poručíka Troníka sto padesáti procentům. Konečně byli svazáci tam, kde si je přál mít, a ne na chvostě našeho snažení. V Kefalínovi a Pokorném rostla zdravá ctižádost. Přemítali, kterak se přehoupnout přes dvě stě procent, což by jim přineslo nejen slávu vojenských stachanovců, ale také nějaké peníze. Nebylo to však tak snadné. Počet odvezených fůr se nedal stupňovat do nekonečna, neboť pohled na poklidně se loudající kobyly Trudy a Fuksu byl dost deprimující. I těch patnáct, až osmnáct fůr denně přijímal stavbyvedoucí s krajní nedůvěrou. Byla tu ovšem jiná možnost. Důležitá byla i váha materiálu a zejména při přepravě písku metráčky, a tím i procenta, rychle naskakovaly. Kefalín s Pokorným začali vozit téměř výhradně písek. Pět fůr mistru Gregorovi, čtyři fůry mistru Franclovi, čtyři fůry mistru Doležalovi a druhý den znova. „Mám z vás radost,“ usmíval se Troník. „Činíte se jako svazáci, tak to má být! Poctivá práce je nejlepší agitace, soudruzi!“ Denní výkony stále stoupaly. Sto šedesát procent, sto osmdesát procent, dvě stě procent! Ale jednoho odpoledne se přiřítil k povozu mistr Gregor. Byl brunátný a chrčel. Popadl Kefalína za rukáv a vlekl ho za sebou. Nic nechápající Pokorný se snažil uklidnit kobyly, které se zčista jasna daly do klusu. Mistr Gregor stále bez jediného slůvka vysvětlení táhl Kefalína směrem ke své stavbě. Zastavil se až před planinkou, na níž se skládal stavební materiál. Ukázal na hromádku písku, kterého tu mohly být tak dvě, možná tři kolečka. „Ukaž mi těch šedesát for písku!“ křičel na Kefalína. „Ukaž mi těch šedesát for písku! Ukaž mi těch šedesát for písku!“
96
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS231102