řili jedenáct měsíců místo jedenácti dnů. Však jsme také při odjezdu slíbili, že nebude-li řeka splavná, vrátíme se. Bylo jistě výborné mít dvanáct tisíc dávek pod rukou. Provianťáci zářili blahem. Načež se zásobovací lod ztratila a víckrát jsme ji nespatřili. Na řece se vojenský pořádek beznadějně rozpadl. V každém táboře se vždy najde jisté procento ulejváků, zmrzlin, normálních chlapů a podnikavců. V mém člunu bylo deset mužů a těch deset mužů tvořilo výkvět roty L. Každý z nás byl štika. Já byl vybrán ze dvou důvodů; jednak jsem byl klasovní mengl, jednak Plavec Jack. Rozuměl jsem lodím a plavbě. Po zbývajících čtyřiceti mužích roty si naše desítka ani nevzdechla. Ve chvíli, kdy jsme pohřešili první jídlo, zapomněli jsme i na zásobovací loď. Stali jsme se nezávislými. Klouzali jsme po svym prkně, předehnali jsme ostatatní čluny a žebrali; a nezřídka, to musím přiznat, jsme zrekvírovali zásoby, které farmáři v očekávání Kellyovy armády nashromáždili. Notnou část té třísetmílové štreky jsme měli před armádou půl až jednodenní náskok. Povedlo se nám sehnat pár amerických vlajek, a když jsme se blížili k městečku nebo uviděli na břehu hlouček drnů, vztyčili jsme je, prohlásili se za předvoj a tázali se, jaký proviant je k mání. Představovali jsme armádu, tudíž nám zásoby dali. Nebyli jsme krkny. Nikdy jsme nevzali víc, než co šlo naložit. Vybírali jsme si ovšem to nejlepší. Když nějaký dobrodušný farmář věnoval několikadolarový pakl tabáku, neváhali jsme. Stejně tak jsme brali máslo, cukr, kávu a konzervy. Pokud šlo o pytle bobů a mouky nebo dva tři poražené volky, skromně jsme je odmítli a pluli dál s tím, že zbylé potraviny převezme zásobovací loď, která tu bude co nevidět. Bože, jak přepychově jsme si žili! Dlouho se nás generál Kelly marně snažil zarazit. Poslal dva veslaře v lehkém zakulaceném člunu, aby nás předjeli a překazili naši pirátskou kariéru. Dostihli nás, což o to, ale byli dva a nás deset. Generál Kelly je zmocnil, aby nás zajali. Což nám oznámili. Když jsme vyjádřili nechuť stát se vězni, pospíšili k nejbližšímu městečku žádat o pomoc úřady. Okamžitě jsme přistáli a uvařili si ranou večeři; načež, pod pláštěm tmy, jsme městu i úřadům unikli.
96
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS230758