Po třech dnech sedíme opět v letadle. Naštěstí nemáme před sebou dálkový let, ale jen hodinu a dvacet minut na Krabi. V psaní jsem byl zase o kus dál, a těšil jsem se jako malý kluk, až si sednu na Krabi u bazénu a budu psát dále. Paul své slovo nedodržel: když jsem nahlásil v recepci své jméno, recepční mi řekla, že celý pobyt je na pozvání, a oznámila mi status VIP hosta. To samé pro Kima. „Tak pojď, ty VIP hoste, máme dokonce ten samý pokoj, jako jsme měli naposledy s bráchou.“ Kim se začal smát tomu, jak jsem ho oslovil. Ihned jakmile jsem vešel do pokoje, padla na mě melancholická nálada. „Podívej, tady v té sprše… Tady to bylo naše poprvé…“ „Poprvé? Co poprvé?“ Začal se zajímat Kim. „Poprvé, kdy jsem měl něco s Adamem. Líbal jsem se s ním pod sprchou. Líbal jsem se vlastně sám se sebou.“ „Jo rozumím, co chceš říct, fakt jste si byli hodně podobní, někdy – z určitých úhlů – jste byli úplně stejní.“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS230344