prvoligové Hobro. Obával se, že po tom Mortenově mediálně propíraném nepovedeném debutu o něj klesne zájem, ale řekl si, že negativní reklama je taky reklama. Přesto si ale nedával šanci, že bude dostatečně dobrý vyjednavač, aby Mortenovi hned zajistil štaci v prvoligovém týmu. Už to ráno tušil, že jeho kamarád má své dny v Aalborgu spočítané a proto ani nešel spát a jen čekal, až dostane zprávu od svého člověka o tom, jak to dopadlo. Chvíli po obědě mu nakonec také mobil zazvonil a on se dozvěděl, že jeho nejhorší obavy se potvrdily – jeho přítel byl bez práce. Ihned obratem mu tedy zavolal a domluvil si schůzku na jediném místě v Aalborgu, kde se dalo jíst a které znali oba – v tom baru, kde byli včera. Rychle se oblékl, sedl do auta a za deset minut už s předstíraným nezájmem seděl za stolem a sledoval, jak Morten celý skleslý vchází do lokálu. Pár hodin na to už volal do prvního vytipovaného klubu a domlouval si schůzku na dopoledne dalšího dne. Životy těchto dvou mladíku vážně nabraly děsivý spád. Zjistil, že v zamyšlení mu kafe už skoro vychladlo a tak ho chvatně dopil a nastoupil do auta. Když mu po chvíli navigace oznámila, že dorazil na místo určení, tak viděl menší tréninkový areál, umístěný na samém kraji města, před kterým už parkovalo několik aut a na parkovišti postávalo několik mužů, kteří si mezi sebou povídali. On tedy zaparkoval a naposledy ve zpětném zrcátku upravil svůj zevnějšek, se kterým sice nebyl zcela spokojen, ale v duchu nakonec konstatoval, že lepší už to nebude. Vystoupil z auta a došel ke skupince mužů, kteří postávali na plácku a s taškami položenými na zemi něco řešili. Zrovna jeden z nich, jistý holohlavý mladík, něco vyprávěl a jeho kumpáni se tomu chechtali. Pak si ale jeden z nich všiml Mikkela v obleku, kterak k nim netečně přichází a hovor na chvíli ustal.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS230044