98
Makroekonomická analýza – teorie a praxe
něji neobchodovatelných) statků a služeb.22 Z těchto důvodů rozdíly vůči vyspělým zemím podle HDP, oceněného tržním kurzem, jsou větší než rozdíly v objemech HDP, tj. v množství zboží a služeb, které si lze v dané zemi za danou sumu peněz pořídit. Tržní měnový kurz je navíc ovlivněn řadou poptávkových a nabídkových faktorů, resp. netržních vlivů (operace centrálních měnových a nadnárodních autorit), jež dále zkreslují přepočtené hodnoty. Převod národních měn a národních cen na společnou měnu a srovnatelné ceny se provádí pomocí konverzních měr, které se nazývají parity kupní síly. Když se HDP převede na společnou měnu pomocí PPP, zároveň se přecení na srovnatelné ceny. Převod tedy zajistí, že srovnáváme reálný objem HDP v různých zemích.
Box I/2: Parity kupní síly, standardy kupní síly a další mezinárodní oceňovací jednotky Parita kupní síly (Purchasing Power Parity, PPP) je jednotka měnové konverze, která vylučuje rozdíly v cenových úrovních mezi jednotlivými zeměmi. Vyjadřuje poměr ceny stejného zboží a služeb v národní měně k jeho ceně v měnové jednotce srovnávané země (převádí tak současně na společnou měnu i na společnou cenovou úroveň). Objemové indexy produktu v paritách kupní síly PPPs (Volume Indices) vylučují cenové změny (podobně jako tempa růstu ve stálých cenách při srovnání domácího produktu v časových řadách), a proto odrážejí rozdíly v objemu zboží a výkonů služeb mezi jednotlivými zeměmi. Obvykle se pro srovnání používá tzv. referenční země nebo skupina zemí – například pro OECD s převodem do dolarů, přizpůsobených k průměrné cenové hladině 34 členských zemí (tj. v mezinárodních dolarech), země Evropské unie se standardem kupní síly PPS, vyvozeným z průměrných cen zemí dřívější EU-15, EU-25 a v současné době EU-28. PPP nejsou ve statistických podkladech publikovány za výrobky a služby (základní úrovně, basic headings), jež jsou nejnižší úrovně, za které jsou dostupné výdajové váhy, ale jsou k dispozici pro vyšší úrovně agregace výdajů (nápoje, obuv), složky HDP a jeho úhrn. V podrobnějších podkladech mezinárodních srovnání se nacházejí podskupiny spotřeba domácností a tvorba hrubého fixního kapitálu i detailnější analytické položky. PPPs za jednotlivé agregáty jsou váženým průměrem relativních cenových poměrů za homogenní koše zboží a služeb, získané na základě cenových poměrů jednotlivých reprezentantů. (Každá země si volí alespoň jednoho reprezentanta pro základní úroveň a dále sleduje ceny za statky, které sice nejsou reprezentativní v dané ekonomice, ale jsou dostupné a reprezentativní v ostatních zemích účastnících se srovnání.) Pro mezinárodní srovnání jsou zpravidla používány běžné PPP, které jsou vypočteny pro konkrétní skupinu zemí a období. Je-li tento výpočet v čase opakován a použit pro přepočet národních ukazatelů, jako je HDP, takové srovnání odráží běžné mezinárodní ceny (viz Schreyer a Koechlin, 2002). I když by hypoteticky nedocházelo ke změnám v reál ném objemu zboží a služeb, změny cen a cenových relací by vedly ke zkreslení v případě srovnání za delší období. Proto jsou konstruovány vedle běžných i stálé PPP, které představují korektnější srovnání v čase a prostoru, neboť odráží jen změny objemu. Stálé PPP 22
Důvodem proto toto nižší ocenění je neexistence trhu pro takovéto statky a služby a nutnost nahradit je buď (pseudo)cenami, cenami blízkých substitutů, které se již mohou mezinárodně obchodovat, nebo v případě výpočtu parit v národních účtech tzv. nákladovými cenami. Tomuto jevu se věnovala řada autorů mj. již ve 30., ale především v 60. letech minulého století (viz Balassa, 1964; Samuelson, 1964) a vznikla řada teoretických vysvětlení. Nejznámější je tzv. Harrodova-Balassova-Samuelsonova hypotéza.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS229335