98
Makroekonomická analýza – teorie a praxe
něji neobchodovatelných) statků a služeb.22 Z těchto důvodů rozdíly vůči vyspělým zemím podle HDP, oceněného tržním kurzem, jsou větší než rozdíly v objemech HDP, tj. v množství zboží a služeb, které si lze v dané zemi za danou sumu peněz pořídit. Tržní měnový kurz je navíc ovlivněn řadou poptávkových a nabídkových faktorů, resp. netržních vlivů (operace centrálních měnových a nadnárodních autorit), jež dále zkreslují přepočtené hodnoty. Převod národních měn a národních cen na společnou měnu a srovnatelné ceny se provádí pomocí konverzních měr, které se nazývají parity kupní síly. Když se HDP převede na společnou měnu pomocí PPP, zároveň se přecení na srovnatelné ceny. Převod tedy zajistí, že srovnáváme reálný objem HDP v různých zemích.
Box I/2: Parity kupní síly, standardy kupní síly a další mezinárodní oceňovací jednotky Parita kupní síly (Purchasing Power Parity, PPP) je jednotka měnové konverze, která vylučuje rozdíly v cenových úrovních mezi jednotlivými zeměmi. Vyjadřuje poměr ceny stejného zboží a služeb v národní měně k jeho ceně v měnové jednotce srovnávané země (převádí tak současně na společnou měnu i na společnou cenovou úroveň). Objemové indexy produktu v paritách kupní síly PPPs (Volume Indices) vylučují cenové změny (podobně jako tempa růstu ve stálých cenách při srovnání domácího produktu v časových řadách), a proto odrážejí rozdíly v objemu zboží a výkonů služeb mezi jednotlivými zeměmi. Obvykle se pro srovnání používá tzv. referenční země nebo skupina zemí – například pro OECD s převodem do dolarů, přizpůsobených k průměrné cenové hladině 34 členských zemí (tj. v mezinárodních dolarech), země Evropské unie se standardem kupní síly PPS, vyvozeným z průměrných cen zemí dřívější EU-15, EU-25 a v současné době EU-28. PPP nejsou ve statistických podkladech publikovány za výrobky a služby (základní úrovně, basic headings), jež jsou nejnižší úrovně, za které jsou dostupné výdajové váhy, ale jsou k dispozici pro vyšší úrovně agregace výdajů (nápoje, obuv), složky HDP a jeho úhrn. V podrobnějších podkladech mezinárodních srovnání se nacházejí podskupiny spotřeba domácností a tvorba hrubého fixního kapitálu i detailnější analytické položky. PPPs za jednotlivé agregáty jsou váženým průměrem relativních cenových poměrů za homogenní koše zboží a služeb, získané na základě cenových poměrů jednotlivých reprezentantů. (Každá země si volí alespoň jednoho reprezentanta pro základní úroveň a dále sleduje ceny za statky, které sice nejsou reprezentativní v dané ekonomice, ale jsou dostupné a reprezentativní v ostatních zemích účastnících se srovnání.) Pro mezinárodní srovnání jsou zpravidla používány běžné PPP, které jsou vypočteny pro konkrétní skupinu zemí a období. Je-li tento výpočet v čase opakován a použit pro přepočet národních ukazatelů, jako je HDP, takové srovnání odráží běžné mezinárodní ceny (viz Schreyer a Koechlin, 2002). I když by hypoteticky nedocházelo ke změnám v reál ném objemu zboží a služeb, změny cen a cenových relací by vedly ke zkreslení v případě srovnání za delší období. Proto jsou konstruovány vedle běžných i stálé PPP, které představují korektnější srovnání v čase a prostoru, neboť odráží jen změny objemu. Stálé PPP 22
Důvodem proto toto nižší ocenění je neexistence trhu pro takovéto statky a služby a nutnost nahradit je buď (pseudo)cenami, cenami blízkých substitutů, které se již mohou mezinárodně obchodovat, nebo v případě výpočtu parit v národních účtech tzv. nákladovými cenami. Tomuto jevu se věnovala řada autorů mj. již ve 30., ale především v 60. letech minulého století (viz Balassa, 1964; Samuelson, 1964) a vznikla řada teoretických vysvětlení. Nejznámější je tzv. Harrodova-Balassova-Samuelsonova hypotéza.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS229335
Národní účetnictví
99
jsou buď vypočteny na základě výchozího roku a extrapolace PPP pomocí relativních měr inflace (deflátoru HDP), nebo aplikací reálných temp růstu na srovnatelné úrovně HDP roku výchozího. Důvodem častějšího používání běžných PPP je jejich interpretovatelnost a omezení problémů se „zastaráváním cen“, resp. existence relativně malých rozdílů obou typů PPP pro většinu zemí světa pro krátké a střední období.23 Ani jeden z přístupů však není imunní vůči změnám metodologie v čase (kupř. SNA 93 vs. SNA 2008), rozdílům ve výpočtech HDP a cenových indexů statistickými úřady, odlišnými cenami v zahraničním obchodu, resp. existencí chyb při měření. Standardy kupní síly (Purchasing Power Standard, PPS) představují umělou měnovou jednotku na bázi eura, přizpůsobenou průměrným cenám v rámci zemí EU. Při agregaci za členské země EU jsou ceny jednotlivých zboží a služeb v jednotlivých zemích zprůměrňovány. Průměry jsou odvozeny z údajů v národních měnách při použití PPPs jako jednotek konverze. Zprůměrňované jednotky jsou označeny jako standardy kupní síly PPS. PPS je tedy fiktivní měnová jednotka, která reflektuje rozdílné cenové úrovně mezi zeměmi EU. 1 PPS se rovná průměrné kupní síle 1 eura v EU-28 po poslední etapě rozšíření z července 2013. V publikacích mezinárodních organizací se používá i tzv. mezinárodní dolar (Inter national US$). Ten může být buď vztažen k běžnému PPP kurzu (tj. průměrným cenám v USA) obdobně jako pro OECD24, nebo může jít o tzv. konstantní mezinárodní dolar (constant USD). V tomto případě je vypočten index úrovně reálného HDP vůči zvolenému „bazickému“ roku (například 2005 nebo 100 %), který je dále vynásoben HDP Spojených států v běžných cenách shodného bazického roku (2005). Pro přepočet z národních měn je použit běžný směnný kurz domácí měny vůči USD (opět pro rok 2005). Tento přepočet zachovává tempa růstu v domácí měně, avšak je vyjádřen ve srovnatelné měně jedné země (USA). Zvláštní jednotku představují tzv. poverty PPP, které jsou kalkulovány pro mezinárodní srovnávání a určení hranice chudoby. Protože PPP jsou konstruovány na srovnatelných koších, poverty PPP explicitně zohledňují spotřební zvyklosti nižších příjmových kategorií domácností. Například pomocí převážení standardních cen produktů na základě spotřebních košů domácností rozvojových zemí (viz Deaton a Dupriez, 2011). Pro analytické účely se používá i ukazatel porovnávající kurz daný paritou kupní síly a běžný měnový kurz, tzv. ERDI (Exchange Rate Deviation Index) a relativní cenová hladina CPL (Comparative Price Level), které je reciprokou hodnotou koeficientu ERDI. Obě veličiny jsou blíže vysvětleny v oddílu II (konvergence).
I Ilustrační příklad Příklad pro výpočet PPP: Při ceně hamburgeru ve Francii ve výši 3,11 euro a ve Spojeném království 1,94 liber (£) činí PPP hamburgeru ve Francii v relaci ke Spojenému království 3,11/1,94, tj. 1,60 EUR za £ (viz text, uváděný v definici PPP, Eurostat, 2016b). Populární srov23
24
Velké jsou v případě zemí bohatých na suroviny, zaměřené na moderní technologie, nebo u vysoce otevřených ekonomik. Pro země OECD nejvyšší rozdíly (i desítky p.b.) mezi běžnými a stálými (2010) PPP pro HDP v období 1997–2015 vykázalo Norsko, Island, Izrael, Lucembursko, Dánsko nebo Portugalsko, naopak minimální byly v případě Austrálie, Rakouska, Belgie nebo Polska (vlastní výpočet z databáze OECD, 2016). Kupní síla tohoto USD je shodná jako USD v USA (pro celé HDP), avšak dílčí části jsou ovlivněné strukturou mezinárodních cen, nikoliv cenovými relacemi v USA.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS229335
100
Makroekonomická analýza – teorie a praxe
nání provádí od roku 1986 časopis Economist, který porovnává shodný (standardizovaný) výrobek – hamburger Big Mac firmy McDonald’s, prodávaný ve více než 100 zemích, a na základě tohoto srovnání konstruuje tzv. Big Mac Index.25 Například v lednu roku 2016 stál Big Mac v USA 4,93 USD a v Japonsku 370 ¥. PPP tohoto hamburgeru v Japonsku v relaci k USA činila 370/4,93 = 75,05 ¥ za 1 USD. Dolarová cena při měnovém kurzu 118,7 ¥ za 1 USD činila 3,12 USD. Aktuální kurz tak byl podhodnocen o více než třetinu (36,7 %). V ČR Big Mac stál 75,00 CZK, takže PPP činila 75,00/4,93 = 15,21 CZK/USD. Dolarová cena při měnovém kurzu 25,14 CZK/USD činila 2,98 USD. Měnový kurz byl podhodnocen o 39,5 % (spočteno jako [(15,21 / 25,14) 1] × 100). V Polsku činila cena hamburgeru 9,60 PLN, takže PPP činila 9,60/4,93 = 1,95 PLN za 1 USD. Cena přepočtená v aktuálním kurzu, 4,05 PLN za 1 USD, dosáhla 2,37 USD. Aktuální kurz byl podhodnocen o 51,9 %. Naopak ve Švýcarsku je dlouhodobě kurz nadhodnocen (měřeno BigMac indexem): 6,50 SFr/4,93 = 1,32 SFr za 1 USD, zatímco aktuální kurz 1,01 SFr za 1 USD vedl k hodnotě 6,44 USD (nadhodnocení o 30,7 %).26 Obecně platí, že v zemích s nižší ekonomickou úrovní je podhodnocení měnového kurzu běžné vzhledem k nižším jednotkovým pracovním nákladům. Příklad pro výpočet PPS: Standard kupní síly v rámci EU-28 (PPS) pro celkový HDP vypočteme, dělíme-li objem produktu v národní měně jeho objemem v PPS. HDP v ČR v roce 2014 dosáhl celkem 4260,9 mld. CZK (v běžných cenách). Při převodu do průměrných cen EU-28 činil 244,2 mld. PPS. 1 PPS tedy odpovídal 4260,9/244,2 ≈ 17,44 CZK/PPS (výpočet z dat Eurostat, 2016c).
Zatímco 1 PPS v České republice měl hodnotu 17,44 CZK v roce 2014, tržní kurz 1 EUR dosáhl v ročním průměru 27,53 CZK. To znamená, že stejný objem zboží a služeb, za které by se v rámci zemí EU-28 při směně CZK za EUR vynaložilo 27,53 CZK, bylo možno na domácím trhu nakoupit za 17,44 CZK. Jak je vidět z tabulky I.1.30, paritní kurz se od roku 2008 pohyboval v úzkém rozmezí okolo 18 CZK/PPS, což odpovídalo stagnaci v procesu reálného přibližování EU (reálné konvergence, viz dále) v uvedeném období. Naopak tržní kurz byl ovlivněn zavedením umělého dna ČNB na konci roku 2013 (27 CZK/EUR), jež zkresluje případná srovnání v posledních letech. Podíváme-li se na vývoj z dlouhodobého pohledu, neboť je uveden rok 2000 a 2004, kdy ČR zažívala výrazný proces přibližování k zemím EU a vysoká tempa ekonomického růstu, je vidět růst kurzu paritního, resp. výrazné posílení vůči euru po vstupu do EU, resp. oscilace spojené s ekonomickou krizí po roce 2008. Parity kupní síly jsou primárně konstruovány pro prostorová srovnání, nikoliv pro srovnání v čase. Jejich hlavním účelem je měřit objemy HDP v přepočtu na obyvatele a umožnit srovnání těchto údajů mezi zeměmi. Podobně mohou být využity k měření reálné ekonomické síly (rozměru) jednotlivých zemí nebo pro mezinárodní srovnání úrovně souhrnné (národohospodářské) produktivity práce. Současně poskytují podklad pro propočet komparativních (srovnatelných) cenových úrovní.
25
26
Existuji příklady i dalších „globálních“ produktů, které byly a jsou používány (produkty společnosti IKEA, Starbucks káva Tall Latte atd.), i když omezeně, neboť jejich dostupnost a především stabilita nabídky omezuje jejich použitelnost. V 56 zemích hodnocených časopisem The Economist byly pouze tři s kurzem nadhodnoceným oproti USD – vedle již uvedeného Švýcarska ještě Norsko a Švédsko, viz Economist (2016).
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS229335